
Hrad Vízmburk je od roku 2014 v období květen - září přístupný veřejnosti. V závěru měsíce dubna 2015 bude v havlovické základní škole otevřena stálá expozice o hradu Vízmburk. Květen, červen, září - otevřeno o víkendu červenec, srpen - otevřeno denně Hrad provozuje: Sdružení pro Vízmburk, o.s.
Hrad Vízmburk stával uprostřed lesů na nepřístupném ostrohu nad ohbím řeky Úpy. Až do archeologického výzkumu, započatého r. 1972, byl hrad skryt pod příkrovem suti a o jeho poloze svědčil jen hradní pahorek se skromnými zbytky věže, příkopy a valy. Archeologický výzkum přinesl mnoho zajímavých poznatků. Hrad se totiž až do svého zániku zachoval až do výše prvního patra v takové podobě, v jaké v polovině 13. století vznikl. Vnitřní hrad má oválný půdorys o rozměrech zhruba 40 x 30 m. Okrouhlá věž byla umístěna na severní straně, kde hradní ostrožna pozvolna přechází v táhlý hřbet. Od tohoto hřbetu byl hrad oddělen dvěma valy a příkopy. Vnitřní hrad byl opevněn jedním příkopem, valem a parkánovou zdí. Vstup na parkánový ochoz byl pravděpodobně na jihovýchodní straně, hradní brána však byla na straně západní. Nádvoří bylo ze všech stran obklopeno stavbami, z nichž objekt na straně západní přiléhal k věži. Jižní objekt byl bohatě… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let