
Pro gotický původ svědčí stavební materiál, lomový kámen. Gotické obvodní zdi presbyteria byly v pozdější době nadezděny, vrcholnice klenby však leží stále ještě asi o 15 cm výš než jejich nynější koruna. Lze tedy předpokládat, že přečnívající část klenby původně kryl východní štít, nahrazený po zvýšení obvodních zdí, v 18. nebo 19. století, valbou. Štít nad triumfálním obloukem se zachoval v původní podobě včetně průchodu. Při renesančních úpravách v 16. století zřejmě kromě rozšíření kostelní lodi byly nově omítnuty exteriéry kostela. Povrch omítek byl členěn rytými liniemi, které imitovaly kvádry nárožní armatury a tvořily rámy oken. Úpravy provedené v barokním stylu jsou dobře patrné. Tehdy vznikla okna v podélných stěnách lodi i presbyteria a asi byl zazděn i jižní portál. Ale hlavně byla přistavěna průčelní věž. Současný vzhled kostela tedy představuje zhruba stavbu, pocházející po barokních přestavbách. Poslední dvě opravy kostela, počátkem a koncem 20. století již vzhled kostela neovlivnily.
V r. 1352 je uváděn jako kostel farní. V 16. století byla rozšířena kostelní loď a byl překlenut presbytář. V roce 1659 nechal Bernard Felix Šmerovský z Lidkovic zhotovit pro kostel nový zvon, který byl zrekvírován v roce 1917. Jako farní byl kostel až do roku 1676, kdy byla farnost přestěhována do nedalekých Potěh. V roce 1763 daroval Jan Adam z Auerspergu kostelu další zvon. Důkladná oprava kostela proběhla v r. 1885. V devadesátých letech 20. století pak byl kostel opět opravován, byla osazena nová střecha. Nově bylo provedeno nasvícení celého objektu.