První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.
Hlavní obrázek místa
© Petr Nožička 10/2014
První zmínka o vsi je z roku 1229, kdy byly Stolany majetkem opatovického kláštera. Po husitských válkách byly často dávány do zástavy. Roku 1523 vytvořil Burián Anděl z Ronovce ze Stolan a části Čejkovic samostatný statek a ve Stolanech si postavil tvrz poprvé zmíněnou při prodeji panství Pernštejnům roku 1546. Již o čtyři roky později získal Burián statek zpět a po jeho smrti roku 1568 přešel na jeho dceru a jejího manžela Václava Plesla Heřmanského ze Sloupna. Stará tvrz zřejmě nevyhovovala a již roku 1577 jsou ve Stolanech zmiňovány tvrze dvě. Po Václavově smrti roku 1603 kvůli nezaplaceným daňovým povinnostem přechází tvrz na krále Rudolfa II., který ji v roce 1608 prodává Janu Berkovi z Dubé. Ten ji spojuje s panstvím Heřmanův Městec a tvrz se stává sídlem úředníka spravujícího stolanský statek. Po roce 1658 se už tvrz neuvádí, další majitelé Heřmanova Městce Šporkové pro ni pravděpodobně neměli využití a nechali ji zpustnout. Z tvrze se zachovaly původní sklepy pod budovou jižní části stolanského dvora, o její podobě se nejvíce dozvídáme z popisu v heřmanoměsteckém urbáři z roku 1658: „zámek Stolany řečený (při něm dvůr poplužní), ten jest vystavěn na 4 strany, 50 loket zdéli a 24 zšíří, co do výšky od země až ke střeše o trojích pokojích nad sebou, vše z kamene krásně vystavěno, šindelem kryto a na podkroví na obou stranách štíty ozdobeno, v němž se rozličné pokoje komory, sklepy suché, jako i podzemní, a všeliké jiné příležitosti nacházejí.“. Šlo tedy o dvoupatrovou obdélnou kamennou budovu se sedlovou střechou krytou šindelem. Starší literatura zmiňuje ještě bosáží zdobenou bránu s erby Václava Plesa a jeho manželky.
Petr Nožička, čerpáno z:Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 3.2. 2015
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Stolany

Místa v okolí

 Kozojedy
 kostel sv. Víta
 Rabštejnek
 kostel sv. Marka
 Bára
 kříž
 městské opevnění
 Mydlářovský dům
 Kočičí hrádek
 Chrudim
 požární hláska
 restaurace Monaco
 kostel sv. Martina
 Slatiňany
 Rozpakov
 židovský hřbitov
 Heřmanův Městec
 Medlešice
 synagoga
 Klešice
 Mrdice
 Husův sbor
 kaple sv. Jiří
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 zvonice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 Topol
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Lukavice
 Strádov
 Barborka
 evangelický sbor
 Veselá
 Hrádek u Nasavrk
 kostel sv. Vavřince
 Boiika
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Víta
 Nemošice
 krematorium
 židovský hřbitov
 Staré Čívice
 Nasavrky
 kostel Všech svatých
 Žumberk
 Úhřetice
 Nabočany
 Vejvanovice
 Staré Čívice
 Seč
 vodní nádrž Seč II
 tyrolská zvonice
 kostel sv. Jiljí
 Choltice
 Svojšice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 kaple sv. Anny
 Zámeček
 městské opevnění
 Vildštejn
 kostel sv. Václava
 Krchleby
 Zelená brána
 kostel sv. Havla opata
 Hrochův Týnec
 Pardubice
 Oheb
 Stoupec
 Hrochův Týnec
 automatické mlýny
 Lichnice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 židovský hřbitov
 Lepějovice
 Přestavlky
 Blatník
 akvadukt na Židově
 vodní nádrž Seč I
 Třemošnice
 Licoměřice
 Berlova vápenka
 Šimkův mlýn
 kaple Panny Marie
 Bořice
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 Rohozná
 Valy u Přelouče
 Chrast
 kostel sv. Martina
 Štěpánov
 Lipka
 Klokočov
 Lipovec
 kostel sv. Martina
 Hoješín
 Běstvina
 kostel sv. Markéty
 Ležáky
 Malý akvadukt
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Havla opata
 Velký akvadukt
 Dašice
 vila Josefa Vosáhla
 židovský hřbitov
 Moravany
 evangelický kostel
 Úhrov
 Semínský akvadukt
Základní informace místa
ID místa: 11934
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 24.2.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama