První zmínka o vsi z r. 1229 (majetek opatov. kláštera). Mezi l. 1568 a 1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou obdélnou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.
Hlavní obrázek místa
© Petr Nožička 10/2014
První zmínka o vsi je z roku 1229, kdy byly Stolany majetkem opatovického kláštera. Po husitských válkách byly často dávány do zástavy. Roku 1523 vytvořil Buriána Anděl z Ronovce ze Stolan a části Čejkovic samostatný statek a ve Stolanech si postavil tvrz poprvé zmíněnou při prodeji panství Pernštejnům roku 1546. Již o čtyři roky získal Burián statek zpět a po jeho smrti roku 1568 přešel na jeho dceru a jejího manžela Václava Plesla Heřmanského ze Sloupna. Stará tvrz zřejmě nevyhovovala a již roku 1577 jsou ve Stolanech zmiňovány tvrze dvě. Po Václavově smrti roku 1603 kvůli nezaplaceným daňovým povinnostem přechází tvrz na krále Rudolfa II., který ji v roce 1608 prodává Janu Berkovi z Dubé. Ten ji spojuje s panstvím Heřmanův Městec a tvrz se stává sídlem úředníka spravujícího stolanský statek. Po roce 1658 se už tvrz neuvádí, další majitelé Heřmanova Městce Šporkové pro ni pravděpodobně neměli využití a nechali ji zpustnout. Z tvrze se zachovaly původní sklepy pod budovou jižní části stolanského dvora, o její podobě se nejvíce dozvídáme z popisu v heřmanoměsteckém urbáři z roku 1658: „zámek Stolany řečený (při něm dvůr popl.), ten jest vystavěn na 4 strany, 50 loket zdélí a 24 zšíří, co do výšky od země až ke střeše o trojích pokojích nad sebou, vše z kamene krásně vystavěno, šindelem kryto a na podkroví na obou stranách štíty ozdobeno. V němž se rozličné pokoje komory, sklepy suché, jako i podzemní, a všeliké jiné příle¬žitosti nacházejí.“. Šlo tedy o dvoupatrovou obdélnou kamennou budovu se sedlovou střechou krytou šindeli. Starší literatura zmiňuje ještě bosáží zdobenou bránu s erby Václava Plesa a jeho manželky.
Petr Nožička, čerpáno z:Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 3.2. 2015
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Stolany

Místa v okolí

 Kozojedy
 kostel sv. Víta
 Rabštejnek
 kostel sv. Marka
 Bára
 boží muka
 městské opevnění
 Mydlářovský dům
 Kočičí hrádek
 Chrudim
 požární hláska
 restaurace Monaco
 kostel sv. Martina
 Slatiňany
 Rozpakov
 židovský hřbitov
 Heřmanův Městec
 Medlešice
 synagoga
 Klešice
 Mrdice
 kaple sv. Jiří
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 Topol
 kostel sv. Jiří
 Lukavice
 Strádov
 Barborka
 Veselá
 Hrádek u Nasavrk
 kostel sv. Vavřince
 Boiika
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Víta
 obecná škola
 Nemošice
 krematorium
 židovský hřbitov
 Staré Čívice
 Nasavrky
 kostel Všech svatých
 Žumberk
 Úhřetice
 Nabočany
 Vejvanovice
 Staré Čívice
 Seč
 tyrolská zvonice
 kostel sv. Jiljí
 Svojšice
 Choltice
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 Vildštejn
 kostel sv. Václava
 Krchleby
 Zelená brána
 Hrochův Týnec
 Pardubice
 Oheb
 Stoupec
 Hrochův Týnec
 automatické mlýny
 Lichnice
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 židovský hřbitov
 Lepějovice
 Přestavlky
 Blatník
 akvadukt na Židově
 vodní nádrž Seč I
 Třemošnice
 Licoměřice
 Berlova vápenka
 Šimkův mlýn
 kaple Panny Marie
 Bořice
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 Rohozná
 Valy u Přelouče
 Chrast
 kostel sv. Martina
 Štěpánov
 Lipka
 Klokočov
 Lipovec
 kostel sv. Martina
 Hoješín
 Běstvina
 kostel sv. Markéty
 Ležáky
 Malý akvadukt
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Martina
 Velký akvadukt
 Dašice
 vila Josefa Vosáhla
 židovský hřbitov
 Moravany
 evangelický kostel
 Úhrov
 Semínský akvadukt
Základní informace místa
ID místa: 11934
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 24.2.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama