
Kostel sv. Michaela je pozdně gotický, orientovaný (hlavní oltář tedy směřuje k východu), jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem. K lodi přiléhá na jižní straně sakristie. Na západním průčelí s cimbuřím je nad oknem štítek s reliéfním kalichem. Před průčelím je sloupová předsíňka, na níž je novogotický štít. Hlavní vchod je sklenut do lomeného oblouku. Na kůr vede z jižní strany vnější schodiště s kamenným zábradlím a dřevěnou pultovou stříškou. Kostel má sedlovou střechu s věžičkou ukončenou kovovým křížem. Celková výška kostela i s věží a křížem je zhruba 25 m. V kostele je opukové dláždění, před hlavním oltářem byla po polovině 19. století zjištěna krypta Michaela z Alvernie. Vnitřní délka kostela je 21 m, šířka lodi asi 8 m, šířka presbytáře přes 5 m. Loď má tři klenební pole, stejně vysoký presbytář jedno pole a závěr. Svorníky kleneb jsou zdobeny hvězdami a rozetami.
Vnitřní úpravy proběhly zejména koncem 17. století za chrudimského děkana Samuela Václava Hataše. Největší zásahy provedl stavitel František Schmoranz st. v letech 1856–1859, kdy nechal zazdít boční vchod, odstranit vnější kamennou kazatelnu, vystavět štít předsíňky a uskutečnit další úpravy. Kostel byl opravován rovněž za 1. světové války, znovu vysvěcen byl v červnu 1916..