
Korandův dům se nachází mezi Prokopovou ulicí a Anglickým nábřežím jižně od tzv. plzeňského Mrakodrapu (křižovatka Americká - Prokopova). Parkování v oblasti je komplikované a zpoplatněné. Od hlavního nádraží pěšky po Americké asi 400 m k západu, nejbližší zastávka MHD Mrakodrap (všechny trolejbusové a několik autobusových linek).
Modlitebna je přístupná během bohoslužeb denně od 9.30.
Církev působila většinou provizorně v nedostatečných prostorech. To byl i případ Plzně. Místnímu sboru se podařilo roku 1923 výhodně získat rozlehlou parcelu mezi Prokopovou třídou a levým břehem Radbuzy, kde bylo možné uvažovat o stavbě jakési evangelické osady, která by zahrnula modlitebnu, společenské prostory i bytové objekty pro příslušníky církve. První projekty na stavbu komplexu vypracoval architekt Bohumír Kozák. Práce, které měly začít roku 1926, zkomplikoval magistrát svým požadavkem na změnu urbanistické koncepce Anglického nábřeží, který vyústil až ve vnucenou směnu části pozemků. Nový návrh, který reagoval na změněnou situaci, vypracoval architekt Jaroslav Fišer. Po korekcích ze strany faráře Karla Machotky, které byly vynuceny potřebami postupné výstavby na místě uvolňovaných starších objektů, zkomplikoval situaci ještě nález pískové kapsy pod budoucí modlitebnou. Plány bylo potřeba počátkem roku 1935 kvůli tomu dále změnit. Modlitebna ve dvoře a sborový dům na Anglickém nábřeží byly dokončena do konce roku 1936, během následujícího roku byly vyprojektovány dva nájemní domy, které oddělují modlitebnu od Prokopovy třídy. Ty se podařilo dostavět do října 1938, kdy již posloužily pro ubytování uprchlíků ze zabraných Sudet. Komplex přežil bez většího poškození II. světovou válku. Po jejím skončení dlouhodobě chátral (zejména bytové domy, které byly církvi odňaty). Po roce 1990 došlo k postupné obnově..