
Předpokládaný zaniklý menší hrádek na zalesněném pahorku, obklopeném zástavbou rodinných domků na pravém břehu řeky Bečvy, necelý kilometr severně od rožnovského náměstí. Povědomí o možné existenci této drobné opevněné lokality se snad odrazilo v pojmenování ulice podél severního úbočí vrcholku – ul. Hradišťko.
Lokalita je volně přístupná a v zimním období je z ní poměrně hezký výhled.
Zde je snad možno předpokládat čistě teoreticky jistou hlavní, věžovitou budovu. Lokalita v minulosti utrpěla značné škody co se týče terénní situace. Nejsou patrné žádné stopy po příkopech ani valech, byly-li zde vůbec pro krátkou dobu předpokládané existence lokality vytvořeny. Srovnaná plocha vrcholu, stejně jako přístupová cesta od jihozápadu jsou dílem mladší doby. Jelikož profesionální archeologové prozatím tuto lokalitu nechávají stranou zájmu a zároveň v důsledku velmi tenkého krytí skály zeminou ve vrcholových partiích lokality bez jakýchkoliv nálezů, nelze tuto lokalitu považovat z hlediska existence za jednoznačnou.
Tato osada měla být předchůdkyní současného města. Tuto hypotézu však vyvrátil historik Tomáš Baletka. Osada Rožnov zřejmě vznikla opravdu až později, nejpozději v roce 1310. V této době však ještě nestál hrad na výrazném vrcholu jihovýchodně od města, což potvrdil výzkum J. Kohoutka. Jelikož však již na počátku 14. století osada Rožnov plnila správní funkci, lze zde teoreticky předpokládat i menší sídlo, které možná stávalo na vršku Hradišťko. To by plnilo jednak ochrannou funkci pro správní centrum, ale i pro zabezpečení probíhající kolonizace okolí. Tak se mohlo dít až do 2. poloviny 14. století, kdy byl vystavěn kamenný hrad na Hradišti. Strážní hrádek na Hradišťku by poté byl opuštěn a časem zanikl. Zůstalo po něm pouze obecné povědomí v lidovém vyprávění a pojmenování blízké ulice jako Hradišťko. Jako zakladatele malého hrádku na Hradišťku lze předpokládat biskupského správce z řad nižší šlechty.