Zubří

Starší historie vsi i sídla je však zahalena rouškou tajemna a nebyla doposud přesně prozkoumána. Jistotou je, že k onomu roku 1547 je zde sídlo, patrně v podobě velmi jednoduché tvrze s dvorem, zmiňováno. V roce 1556 získal od Sobků Zubří s okolními vesnicemi Hluboká a Kameničky Jan Kustoš, pražský měšťan a prokurátor, který si tak za své jméno mohl přidat predikát ze Zubřího. O rok později, v roce 1557, pak odkoupil za 1200 kop českých grošů i lipecké panství s okolními vesnicemi a přidal si ke svému jménu predikát z Lipky. Součástí dvora s tvrzí měl být i pivovar a vinopalna. Kolem roku 1709 měla být stará tvrz přestavěna na zámeček, který však po připojení k nasavrckému panství po roce 1715 pozbyl na svém významu a stal se spíše jen střediskem správy panství a navazujícího dvora. Podle místního vyprávění měl zámeček později lehnout popelem, zpustnout a zaniknout. Kde však toto sídlo stávalo? Dle pověstí a vyprávění "místních" mohla tvrz a zámeček stávat na místě kaple sv. Jana Nepomuckého nedaleko vršku Zuberského kopce (651 m.n.m). Poloha vršku by tomu možná při troše fantazie odpovídala, ale neodpovídají tomu data. Kaple byla postavena cca v letech 1704-05, ale to je teprve doba, kdy měla být stará tvrz přestavěna na zámeček a dlouho předtím než měl zámek vyhořet a zpustnout. Kde tedy toto zaniklé šlechtické sídlo hledat? Pomoc snad poskytly historické mapy. Především pak mapa stabilního katastru Trhové Kamenice z roku 1839, s revizí pro rok 1876. Mapa zobrazuje v jihozápadní části Zubřího, v přímé návaznosti na zástavbu chalup podél severojižní uliční návsi, velký pravidelný obdélný areál, snad dvora. Tomu dominuje na jižní straně na celou šíři dvora dlouhá obdélná budova západovýchodního směru. Na mapě je vyznačena červenou barvou, tj. z nespalného materiálu, tedy zděná. Na východě ji doplňuje samostatně stojící velká obdélná budova ze dřeva a na severu pak menší další zděná obdélná budova (sýpka, stodola, chlévy, stáje?). Západní fronta areálu je nezastavěna a vychází odtud pouze cestička ke kapli sv. Jana Nepomuckého (ve stejné trase a poloze jako dnes). Jelikož Zubří nikdy nemělo takového významu, aby zde vrchnost zakládala v novověku správu panství, vrchnostenský dvůr, o čemž by se navíc zachovaly písemné doklady, lze vyslovit předpoklad, že tento areál vycházel ze staršího celku. A zde se nabízí myšlenka právě návaznosti na zmiňovanou starší tvrz, zámeček s hospodářským příslušenstvím. Tomu by napovídal i na mapě zaznamenaný mohutný tvar velké zděné obdélné budovy, která snad mohla alespoň z části tvořit bývala tvrz upravená v prostý venkovský zámeček, později sídlo správy. Revize stejné mapy, z roku 1876, zachycuje v areálu dvora v Zubří velké změny. Zanikla velká dřevěná budova na východě, na místě severní zděné je menší novostavba, ale především se hmota velké zděné jižní budovy zmenšila o více než polovinu. Obě štítové strany byly dle mapy demolovány a zachována byla jen menší střední část. Co to znamená? Nabízí se myšlenka, kterou nabízí lidové podání, tedy, že zámeček se dvorem vyhořel a zpustnul. Jen části, které se dalo zachránit, tedy střední část jižního (zámeckého?) traktu, byly zachovány, opraveny a upraveny pro nové účely. Na vojenské topografické mapě ze 70. let 19. století je bývalý areál označen jako hájenka, což mohl být právě onen účel, ke kterému pozůstalé budovy mohly sloužit. A dnes? Dle ztotožnění historických map se současností se dá prohlásit, že část budovy bývalého hlavního zámeckého traktu, či spíše zděné budovy, která mohla obsahovat i bývalou tvrz přestavěnou na zámeček, se v přestavěné podobě zachovala jako dům č.p. 19. Tento obdélný zděný přízemní dům s prostou fasádou a vysokou stanovou střechou nijak neupomíná na možnou šlechtickou sídelní funkci a minulost. Ani současní obyvatelé si nejsou vědomi žádné spojitosti s pověstí o šlechtickém sídle na Zubří. Poukazují na výše zmíněnou pověst kladoucí tvrz na místo současné kaple..