Husův sbor Heřmanův Městec
© Info Heřmanův Městec 09/2013
Město Heřmanův Městec je doloženo od r. 1325 a nyní má asi 4500 obyvatel. Prochází jím silnice I/17 z Čáslavi do Chrudimi a vedou sem silnice II/341 z Vápenného Podola a II/342 z Valů u Přelouče. Z Přelouče sem vede rovněž regionální železniční trať 015. Na jejím pokračování do Prachovic i do Chrudimi však již byla zastavena osobní doprava. Procházejí tudy také turisticky značené cesty: zelená od Míčova pokračuje do Slatiňan, modrá přichází od Seče a červená od Valů u Přelouče.
Husův sbor se nachází na nároží Barákovy a Zahradní ulice v sousedství katolického hřbitovního kostela Zvěstování Panně Marii.
Kostel z let 1927-1929 podle návrhu arch. Františka Potůčka představuje díky své exponované poloze, hmotové siluetě, vnitřní dispozici a části autentických detailů hodnotný příklad meziválečné moderní české architektury puristicko-konstruktivistického směru. ...Budova kostela stojí na obdélném půdorysu o rozměrech zhruba 30x14 metrů. Orientována je ve směru západ-východ, její vstupní průčelí je obráceno do prostranství před hřbitovem u katolického kostela Zvěstování P. Marii. Je vystavěna v novoklasicistním slohu ve stylu klasicizujícího purismu. Východní (hlavní) průčelí kostela je trojosé, osy jsou odděleny čtveřicí výrazně odsazených pilastrů. Pilastry mají soklové patky a nahoře jsou zakončeny kubistickými konzolovitými hlavicemi s abakusem, nesoucími výrazně osazenou římsu deskového charakteru a vyvinuté stylizované pásové kladí, které je uprostřed ve svrchní části přerušeno v úseku dvou oken do trojúhelného rovnoramenného štítu. Ramena štítu jsou plasticky rámována ploše profilovaným okrajem. Pilastry horizontálně předěluje střední římsa. Ve střední přízemní ose je dvojice hlavních vstupních dveří, ke kterým vede z úrovně chodníku několik schodových stupňů. Celou šířku všech tří horních osových polí mezi pilastry zabírají okna pásového charakteru s křížovým členěním. Severní a jižní průčelí mají shodné architektonické provedení a jsou tvořeny pravidelným rytmickým sledem jednoduchých hranolových pilastrů. Zatímco v severním průčelí jsou tato pole slepá a hladká, plochy jižních polí v celé výšce vyplněny okny s 1,2 m vysokým parapetem, opatřeným schematicky stylizovaným zrcadlem nad soklovou partií. Západní průčelí je hladké a slepé, vystupuje z něj pouze strohá, kubistická a nečleněná hmota presbytáře, na jihu je k ní přiložen vchodový přístavek schodiště do původního kolumbária v suterénu. Věž čtvercového půdorysu je vložena do jižního průčelí při jeho východním okraji. Je pětipodlažní a převyšuje asi o 3 metry hřeben střechy. Nároží věže jsou tvořena vystouplými nárožními lizénami, v průčelích mezi nimi jsou v úrovních jednotlivých podlaží okna s jednoduchým, ale plasticky výrazným vystouplým plochým ostěním. Poslední podlaží je tvořeno ochozem, otevřeným do čtyř světových stran. Střecha věže je krytá nízkou stanovou střechou z měděného plechu s kalichem na vrcholu. Je sedlová, krytá původním eternitem. Kostel označovaný jako Husův sbor užívá k pravidelným bohoslužbám a jiným shromážděním církev československá husitská. Stavba je od r. 2006 zapsána v seznamu kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
