Přehrada Pařížov
© TIC Seč 07/2013
Malá ves Pařížov, v současnosti místní část obce Běstvina, je písemně doložena od r. 1397, je však mnohem starší, což dokládá románský kostel sv. Máří Magdalény existující již r. 1127. Ves má asi jen 60 obyvatel a prochází jí silnice II/340 v úseku od Seče do Vilémova. Severojižním směrem tudy prochází žlutá turistická značka, která sleduje řeku Doubravu od Třemošnice k Pařížovské přehradě.
Hráz vodní nádrže Pařížov se nachází asi 1 km jižně od vsi a k turistickému rozcestí u ní vede žlutá značka společně s přístupovou komunikací. Přehradní hráz jako technická památka je od r. 1958 prohlášena také kulturní památkou ČR.
Přehradní hráz na řece Doubravě je půlkruhového půdorysu a zděná z lomového rulového kamene, který byl těžen v nedalekém lomu. Hráz je vysoká 31 m a její délka v koruně činí 142 m. Po koruně vede dlážděná komunikace, která je nad přelivem vedena po přemostění o sedmi nízkých segmentových obloucích. ...Na návodní straně jsou před hrází dvě šoupátkové věže propojené můstky s korunou hráze. Přehradní jezero má rozlohu až 21 ha, jeho maximální hloubka činí přes 22 m. Původní šoupátkové uzávěry na vzdušné straně byly při stavbě elektrárny r. 1992 nahrazeny klapkami. Přístup k hrázi je omezen, protože celý objekt je oplocen. Případný přístup na požádání umožňuje hrázný..
Vodní hráz na řece Doubravě představuje jednu z prvních ochranných nádrží v Čechách, u které bylo pro přemostění korunového přelivu užito poprvé železobetonu. Je to architektonicky hodnotné technické dílo ve stylu moderny s romantickými prvky. ...Jeho gotizující vzhled silně připomíná přehradní hráze v Jizerských horách, které vznikaly vesměs ve stejném období, tj. počátkem 20. stol. před 1. světovou válkou. Podnětem k výstavbě přehrady na Doubravě byly povodně z let 1885, 1888 a 1897. Projekt zpracovalo v r. 1908 technické oddělení zemského výboru pro vodní stavby. Výstavbu prováděla v období let 1909-1913 stavební firma Vendelína Dvořáka ve spolupráci s architektem Čeňkem Křičkou (autor např. občanské záložny v Kolíně). Dílo stavělo 500 domácích a italských dělníků, kolaudace proběhla v listopadu 1913. V současné době dílo spravuje a užívá společnost Povodí Labe a.s. Cílem byla ochrana před povodněmi a vylepšení průtoku v obdobích sucha. V r. 1992 byla k hrázi doplněna malá vodní elektrárna o výkonu 150 kW s Bánkiho turbínami v obsluhových domcích pod hrází na obou základových výpustích. Původní historický ráz stavby hráze se podařilo zachovat..
|
Přihlášení |
