kostel Všech svatých

1852, vysvěcen byl však až roku 1564. Zpočátku byl kostel filiální do Chotusic, ale již roku 1869 byla v Bučicích obnovena fara. Do vnější zdi presbytáře byl druhotně osazen figurální náhrobník Mikuláše Ostrovského ze Skalky († 1. 2. 1613), snad úředníka žehušického panství, ke kterému na počátku 17. století Bučice patřily. Ze starého kostela byly také přeneseny čtyři zvony. Nejstaršího sv. Václava odlil snad Ondřej Žáček z Hradce Králové roku 1506, zvon sv. Jan je z roku 1556. Zvon sv. Pavel z roku 1590 byl rekvírován roku 1916, stejný osud postihl i nejmladší zvon z roku 1736 nesoucí jméno sv. Jana a Pavla. Kostel je částečně obklopen ohradní zdí. Zařízení kostela pochází převážně z doby jeho výstavby. Na hlavním oltáři podle návrhu ředitele čáslavské reálky Josefa Spudila (navrhli i novogotickou kazatelnu) jsou barokní dřevořezby Panny Marie a sv. Jana z 1. poloviny 18. století. Boční oltáře pseudobarokní. Novogotická zpovědnice byla vyrobena podle návrhu žehušického architekta Josefa Miči. Křížová cesta jsou reprodukce na plátně podle originálů profesora Schleibnera z roku 1930. Nástěnné malby jsou z let 1962-63 od akademického malíře Mojmíra Vokolka. V presbytáři to jsou převážně starozákonní motivy Adama, Evy, Abela, Abraháma, Izáka doprovázené postavami světců z Nového zákona (Jan Křtitel, sv. František, sv. Benedikt, zemští patronové sv. Václav, Vojtěch, Ludmila a další). Na vítězném oblouku jsou po stranách archandělé Gabriel a Rafael, uprostřed kalich s tělem a krví Páně. U kazatelny je sv. Josef s Kristem jako pomocníkem, v lodi pak čtyři christologické výjevy na motivy sycení davů na poušti.