Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.
Hlavní obrázek místa
Nasavrky-kostel
© Info Nasavrky 02/2015
Město Nasavrky (německy Nassaberg) se nachází asi 13 km jižně od Chrudimi a žije zde přibližně 1 700 obyvatel. První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1318, kdy zde měl majetek Konrád z Nasavrk. V r. 1350 stál již zdejší kostel sv. Jiljí a na místě nynějšího zámku se nacházela tvrz. V té době patřily Nasavrky císaři Karlu IV., který r. 1355 daroval panství Strádov i s Nasavrky olomouckému biskupovi a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. V r. 1360 již získaly Nasavrky trhová práva. Když v polovině 15. století hrad Strádov zpustl, byla přenesena správa panství na tvrz do Nasavrk. Nynější město Nasavrky lemuje z východu silnice I/37 z Chrudimi do Trhové Kamenice a Ždírce nad Doubravou, do níž tu ústí silnice II/337 ze Seče. Železnice územím města nevede. Prochází tudy však modrá turistická značka ze Slatiňan ke zřícenině hradu Oheb a Keltská naučná stezka. Město intenzivně udržuje keltskou tradici.
12.7. 2021
popis

Presbytář kostela sv. Jiljí má pětiboký šestipaprskový závěr a mělké křížové pole. Po severní straně se k němu připojuje sakristie, na jihu lichoběžná kaple s oratoří, širší mírně obdélná loď a hmotná západní věž. Okna jsou segmentově vrcholící s lichoběžnými klenáky, v závěru pravoúhlá s ušima, pravoúhlý jižní portál lodi s lichoběžníkovým klenákem, západní věž je odstupněna. Hruškovitě profilovaná žebra vybíhají převážně na konzolách. V závěru mají tvar vyššího jehlance, na rozhraní obou polí je plastický reliéf zvířat a hlavička s lichým kružbovím. Vítězný oblouk je lomený a oboustranně okosený. Do sakristie, která je zaklenuta plackou, vede okosený porušený pravoúhlý portál. V jižní kapli je valená klenba s výsečemi. Loď i podvěží mají rovný strop, kruchta je zděná.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978), 12.7. 2021

historie

Kostel sv. Jiljí v Nasavrkách je římskokatolický kostel z konce 13. století. Od r. 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR. Původně byl postaven v gotickém slohu. V r. 1740 byl po požáru přestavěn v barokním stylu. V 19. století po r. 1820 proběhly další stavební úpravy. Do současné podoby byl kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913. V letech 1999–2001 byla u kostela postavena nová fara. Uvnitř je kostel jednolodní s trojboce uzavřeným klenutým presbytářem. V kostele je pět užších kaplí a sousedící obdélné pole s jednoduchou křížovou klenbou. Loď má plochý strop. Hlavní oltář je prostý s obrazem svatého Jiljí s laní z r. 1830. Budova je zděná, věž má dva zvony. Původní varhany zhotovil r. 1822 Josef Strniště (1780-1862), varhanář samouk ze Svratky. Ty byly r. 1982 nahrazeny varhanami převezenými z kostela sv. Havla ve Vykáni a zhotovenými neznámým autorem před r. 1830. Kostel sv. Jiljí…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978), 12.7. 2021

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Nasavrky

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 14619
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 12.7.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama