
Město Nasavrky (německy Nassaberg) se nachází asi 13 km jižně od Chrudimi a žije zde přibližně 1 700 obyvatel. První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1318, kdy zde měl majetek Konrád z Nasavrk. V r. 1350 stál již zdejší kostel sv. Jiljí a na místě nynějšího zámku se nacházela tvrz. V té době patřily Nasavrky císaři Karlu IV., který r. 1355 daroval panství Strádov i s Nasavrky olomouckému biskupovi a pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. V r. 1360 již získaly Nasavrky trhová práva. Když v polovině 15. století hrad Strádov zpustl, byla přenesena správa panství na tvrz do Nasavrk.
Nynější město Nasavrky lemuje z východu silnice I/37 z Chrudimi do Trhové Kamenice a Ždírce nad Doubravou, do níž tu ústí silnice II/337 ze Seče. Železnice územím města nevede. Prochází tudy však modrá turistická značka ze Slatiňan ke zřícenině hradu Oheb a Keltská naučná stezka. Město intenzivně udržuje keltskou tradici.
Po severní straně se k němu připojuje sakristie, na jihu lichoběžná kaple s oratoří, širší mírně obdélná loď a hmotná západní věž. Okna jsou segmentově vrcholící s lichoběžnými klenáky, v závěru pravoúhlá s ušima, pravoúhlý jižní portál lodi s lichoběžníkovým klenákem, západní věž je odstupněna. Hruškovitě profilovaná žebra vybíhají převážně na konzolách. V závěru mají tvar vyššího jehlance, na rozhraní obou polí je plastický reliéf zvířat a hlavička s lichým kružbovím. Vítězný oblouk je lomený a oboustranně okosený. Do sakristie, která je zaklenuta plackou, vede okosený porušený pravoúhlý portál. V jižní kapli je valená klenba s výsečemi. Loď i podvěží mají rovný strop, kruchta je zděná..
Od r. 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR. Původně byl postaven v gotickém slohu. V r. 1740 byl po požáru přestavěn v barokním stylu. V 19. století po r. 1820 proběhly další stavební úpravy. Do současné podoby byl kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913. V letech 1999–2001 byla u kostela postavena nová fara. Uvnitř je kostel jednolodní s trojboce uzavřeným klenutým presbytářem. V kostele je pět užších kaplí a sousedící obdélné pole s jednoduchou křížovou klenbou. Loď má plochý strop. Hlavní oltář je prostý s obrazem svatého Jiljí s laní z r. 1830. Budova je zděná, věž má dva zvony. Původní varhany zhotovil r. 1822 Josef Strniště (1780-1862), varhanář samouk ze Svratky. Ty byly r. 1982 nahrazeny varhanami převezenými z kostela sv. Havla ve Vykáni a zhotovenými neznámým autorem před r. 1830. Kostel sv. Jiljí opata je kostelem farním a bohoslužby se v něm konají pravidelně v neděli..