
Mlýn je situovaný při silnici v jižní části vsi, v údolí Čáslavky pod strmým návrším. Areál sestává z mlýnského stavení, hospodářského stavení a pilířové brány s ohrazením. Nad mlýnem je vysoká hráz rybníka Lázeňka, z něhož je veden potrubím náhon k pohonu mlýna. Vlastní mlýn je volně stojící, zděná, omítnutá jednopatrová budova na obdélném půdorysu. Hlavní průčelí je směrováno do dvora k silnici o čtyřech okenních osách. Fasádu člení lisenový rám s podstřešní římsou. Okna jsou pravoúhlá se štukovým pásovým rámem. Mezi okny prvního patra je pamětní deska, připomínající narození Jana Pernera. Místnosti ve mlýně jsou plochostropé. K zadní straně objektu přiléhá patrová mlýnice, která zabírá první patro obytné budovy. Na bočních stranách jednoosé přízemní přístavby. Vpravo umístěn zděný, přízemní hospodářský trakt se štítovým průčelím k silnici. Dvůr uzavřen pilířovou branou a podezdívkou s pilíři, mezi nimiž je… číst dále
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1126. Bratčický vodní mlýn je areál s mlýnským a hospodářským stavením a pilířovou bránou s ohrazením. Jádrem je patrové stavení mlýna s mansardovou střechou. Na fasádě je umístěna pamětní deska rodáka Jana Pernera. Původní areál pochází z konce 18. století. Modernizací prošel ve 30. a 40. letech 20. století a v druhé dekádě 21. století. Areál bratčického mlýna je hodnotná architektonická a technická památka. K dějinám techniky se mlýn váže též jako rodiště Ing. Jana Pernera. Jan Perner se narodil 7. září 1815 ve zdejším mlýně. Byl železničním inženýrem a hlavním projektantem železniční tratě Olomouc – Praha. Zemřel v září roku 1845 na následky úrazu, který utrpěl v tehdy choceňském tunelu, ve věku 30 let.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.