kostel sv. Havla opata

Fasády člení pouze hrubě omítaný sokl a profilovaná římsa s hladkým pásem vlysu. Sedlová střecha je tvořena pálenou krytinou (bobrovkami), na věži je stanová střecha krytá pozinkovaným plechem. Opěráky u presbytáře mají pultové stříšky s trojbokými štítky, okna jsou v rozevřených půlkruhově zaklenutých špaletách, východní okno pak úzké hrotité s jednoduše profilovaným ostěním. Loď je osvětlena dvěma páry půlkruhových oken s oble vykrojenými špaletami, po jižní straně lodi je osazen hrotitý portál pročleněný oblounem mezi dvěma výžlabky. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé s šikmo bedněnými výplněmi. Sakristie s pultovou střechou je osvětlena drobným okénkem od východu, do podstřeší kruhovým okénkem. Věž v západním průčelí převyšuje loď kostela o zvonové patro, osvětlené ze všech stran párem úzkých půlkruhových oken. Vstup je pravoúhlý, s půlkruhovým tympanonem, nad ním kruhové okno, fasádu doplňují boční odsazené pultové přístavky s kruhovými okénky. Věž člení mezipatrová římsa a obloučkový vlys pod korunní římsou..

1349 i se vsí u příležitosti přidělení k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Stojí na mírné vyvýšenině obklopené příkopem, který se na severní straně zachoval. Podle archeologického nálezu je možné, že na místě kostela bývalo v předkřesťanské době malé slovanské hradiště. Kostel získal ve 14. stol. podobu bez věže jako stavba s obdélnou lodí, klenutým, trojboce zakončeným presbytářem a klenutou čtvercovou sakristií. Z této doby se zachoval sanktuář, jižní portál, římsy v patě triumfálního oblouku a ostění oken presbytáře. Patrně z této doby pocházejí také malby, objevené při opravách r. 1903, které byly zabíleny. Další etapa, k níž existují hmotné prameny, nastala kolem poloviny 16. stol., z níž jsou známé dva zvony. Starší byl rekvírován v r. 1917 k válečným účelům, mladší pochází z r. 1555. Zvony byly zřejmě zavěšeny v dřevěné zvonici na střeše lodi. V období baroka vznikla okna lodi s půlkruhovým záklenkem, větší obnova proběhla v 60. letech 18. století (krov, střecha a kostnice v okolí kostela). Poté kostel chátral a po polovině 19. století se propadla část stropu v lodi. V r. 1860 byl zpracován projekt na přestavbu v novorománském stylu. Vypracoval ho choltický vrchnostenský stavitel Jan Volejník. Samotná přestavba proběhla v letech 1863-1876 a během ní byla přistavěna věž. Poté byl r. 1886 hlavní oltář opatřen novým obrazem sv. Havla od chrudimského malíře Františka Müllera (1833-1917). Původní obraz téhož světce byl uložen do sakristie. V r. 1902 byl šindel na věži nahrazen natíraným pozinkovaným plechem a na kostele eternitem. V r. 1956 probíhala v Hošťalovicích výmalba kostela. V r. 1964 byla opravena omítka věže a v r. 1971 oplechována její střecha. V letech 1991-1993 byla obnovena fasáda, přeložena krytina střechy, provedena nová elektroinstalace a výmalba interiéru. V r. 1996 dostala střecha kostela novou pálenou taškovou krytinu. Kostel sv. Havla opata v Hošťalovicích je v současnosti filiálním ve farnosti Turkovice u Přelouče. Celá farnost je však administrována ex currendo z Přelouče. Sobotní bohoslužby se v Hošťalovicích konají pouze v období letního času, a to jedenkrát měsíčně. Kostel je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..