Hošťalovice-kostel
© Mikroregion Heřmanoměstecko 08/2017
Kostel sv Havla opata v Hošťalovicích je gotického původu ze 14. stol., jeho nynější novorománská podoba pochází z přestavby v letech 1863-1876. Kostel stojí na hřbitově při západním okraji obce. K bohoslužbám je využíván jen o sobotách v období letního času.
Nevelká obec Hošťalovice je prvně připomínána r. 1349 i s kostelem. Leží na vedlejší silnici západně od Heřmanova Městce v krajině bez železnice i turisticky značených cest. V současnosti má asi 140 obyvatel. Kostel sv. Havla se nachází při silnici na západním okraji zástavby na hřbitově.
26.7. 2021
popis
Kostel sv. Havla je jednolodní zděná, hladce omítaná stavba s odsazeným pětibokým presbytářem s opěráky, čtvercovou sakristií po severní straně a s věží na západní straně s bočními přístavky. Fasády člení pouze hrubě omítaný sokl a profilovaná římsa s hladkým pásem vlysu. Sedlová střecha je tvořena pálenou krytinou (bobrovkami), na věži je stanová střecha krytá pozinkovaným plechem. Opěráky u presbytáře mají pultové stříšky s trojbokými štítky, okna jsou v rozevřených půlkruhově zaklenutých špaletách, východní okno pak úzké hrotité s jednoduše profilovaným ostěním. Loď je osvětlena dvěma páry půlkruhových oken s oble vykrojenými špaletami, po jižní straně lodi je osazen hrotitý portál pročleněný oblounem mezi dvěma výžlabky. Dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé s šikmo bedněnými výplněmi. Sakristie s pultovou střechou je osvětlena drobným okénkem od východu, do podstřeší kruhovým okénkem. Věž v západním průčelí převyšuje… číst dále
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 13.8. 2021
historie
Kostel sv. Havla opata v Hošťalovicích je raně gotického původu z doby kolem r. 1300, prvně připomínán je r. 1349 i se vsí u příležitosti přidělení k nově zřízenému biskupství v Litomyšli. Stojí na mírné vyvýšenině obklopené příkopem, který se na severní straně zachoval. Podle archeologického nálezu je možné, že na místě kostela bývalo v předkřesťanské době malé slovanské hradiště. Kostel získal ve 14. stol. podobu bez věže jako stavba s obdélnou lodí, klenutým, trojboce zakončeným presbytářem a klenutou čtvercovou sakristií. Z této doby se zachoval sanktuář, jižní portál, římsy v patě triumfálního oblouku a ostění oken presbytáře. Patrně z této doby pocházejí také malby, objevené při opravách r. 1903, které byly zabíleny. Další etapa, k níž existují hmotné prameny, nastala kolem poloviny 16. stol., z níž jsou známé dva zvony. Starší byl rekvírován v r. 1917 k válečným účelům, mladší pochází z r.… číst dále
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 1 Academia 1977), 26.7. 2021
