židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci podle ústní tradice datován do 15. století. Hovoří se o náhrobku s datem 1430. Dnes již zcela zničeném. Do poloviny 15. stol. židovské osídleni následkem válek, epidemií a snad i pogrom zaniká a obnovuji se opět koncem téhož století. Zdevastovaný hřbitov, kde nepřečkal téměř žádný z náhrobků, začal být opět používán v navážkovém stavu, což znamená, že kvůli nedostatku místa se hroby navyšovali na sebe v několika vrstvách, tzv. navážky. V r. 1667 dochází k prvnímu známému rozšíření hřbitova a pak následují ještě další čtyři, poslední a největší v r. 1838. Nejstarší náhrobní kameny jsou však dnes již zcela zvětralé a nečitelné. Zachoval se pouze jediný čitelný z r. 1647. Současná rozloha hřbitova nacházejícího se na sv. okraji města je téměř 4 000 m2. V 21 řadách nestejné délky je 1 077 náhrobních kamenů. Počet náhrobků, které se nacházeli zničené v řadách mezi hroby lze odhadovat na několik set. Náhrobní kameny, zvláště starší, jsou většinou pískovcové, novější mramorové. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české, kombinované. Na náhrobcích jsou tradiční symboly: žehnající ruce, konvice, rostlinná ornamentika i symboly znázorňující jména zemřelých, většinou zvířecí, na venkovských hřbitovech velmi vzácné. Svoji rozlohou patří k větším a k nejstarším a nejzachovalejším židovským hřbitovům v Čechách.