Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
Hlavní obrázek místa
Pohled na torzo kopce ze severozápadu
© Prudký Martin, 04/2009
Nad dnešní vsí Březínem se tyčí homolovitý vrch zvaný Peklo. Stával tu kdysi hrad, po němž dnes zůstaly jen nepatrné stopy. V. Kočka ve svých dějinách Manětínska jej neprávem ztotožňuje s hradem Skálou, kde v době rozbrojů mezi Přemyslovci byl r. 1179 obléhán Soběslav II. Bedřichem. Na hradě sídlili majitelé vsi Březína, tehdy zvané Bržín, z nichž se r. 1321 připomíná Ivan z Bržína, což je prvá zpráva o této lokalitě. Měl stejný erb (střelu) jako zakladatelé nedalekých Nečtin. Snad tu ještě sídlil Jindřich z Nečtin, ale již tehdy nebo krátce poté byl hrad na vrchu Peklo, který se v r. 1401 nazýval Hradiště, opuštěn. Podle archeologického průzkumu lze vznik hradu datovat do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do konce 14. století. Nálezy zbraní ukazují na jeho výrazně vojenský charakter.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 22.1. 2003
historie

Hrad dnes neznámého jména byl vystavěn na homolovitém, čedičovém, 604 m vysokém kopci. Badatelé s hradem spojují Ivana z Bržína, zmíněného roku 1321 na jedné listině se třemi šlechtici. Ivan byl pravděpodobně příslušníkem rodu pánů z Nečtin, erbu znamení střely. Jak bylo řečeno, jméno hradu neznáme, mohl se jmenovat podle blízké vsi, tedy Bržín, ale mohl mít tehdy módní německé jméno. Ve třicátých letech 14. století byl za vlády Jana Lucemburského rozdělen na tři části. První, královská, patřila k nečtinskému panství, druhá pánům z Bržína a třetí náležela kameníku Oldřichovi. Roku 1401 je na darovací listině zmiňován Jindřich z Bržína a protože je na ní Pekelský vrch jmenován jako hradiště, můžeme se domnívat, že na něm hrad již pravděpodobně nestál. V šedesátých letech dvacátého století se do kopce zakousl kamenolom a proto byl proveden záchranný průzkum vedený A. Hejnou. Ten na zbytku hradní plošiny zachytil zbytek kamenné, na maltu…  číst dále

Prudký Martin zpracoval podle publikace Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska-P. Rožmberský, M. Novobilský, P. Mikota, 29.9. 2009

Půdorys místa

hrad Březín (Pekelný vrch), stav v roce 1969 podle A. Hejny, Legenda: o-obvodová hradba , p-příčky
© M. Novobilský, P.Rožmberský, P.Mikota.,: Neznámé hrady severního Plzeňska,1999
Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Nečtiny

Místa v okolí

 Nečtiny
 Preitenstein
 Nečtiny – MPZ
 Nečtinský Špičák
 kostel sv. Ondřeje
 vysílač Krašov
 Malšín
 Vlkošov
 mariánský sloup
 Úterý – MPZ
 radnice
 Radějov
 Manětín – MPZ
 kostel sv. Blažeje
 Manětín
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 Prohořský hrádek
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Josefa
 Podmokly
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 Falštejn
 Štědrá
 Štědrá
 Brdo
 Vrtba
 kaple Panny Marie
 Bezdružice
 Brložec
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 Dolní Bělá
 kaple Panny Marie
 Bezemín
 Hradištský vrch
 kostel sv. Kříže
 Daňkov
 Dolní Polžice
 Gutštejn
 Hrádek
 kaple Panny Marie
 Líšťany
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Nekmíř
 zaniklá obec Mlyňany
 Nevděk
 Kotaneč
 Trpísty
 kaple sv. Kříže
 Vladař
 židovský hřbitov
 Frumštejn
 synagoga
 fara
 panský dům
 radnice
 mariánský sloup
 Sychrov
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Martina
 Bavůrkův kříž
 Rabštejn nad Střelou
 Loreta
 silniční most
 Švamberk
 dvůr Kalec
 Cebiv
 Jablonná
 Očín
 kostel sv. Víta
 kaolinový důl
 Nový Dvůr
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Slavice
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 447
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

Cestování

Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

reklama