Březín

Bržín
Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
Hlavní obrázek místa
Pohled na torzo kopce ze severozápadu
© Prudký Martin, 04/2009
Nad dnešní vsí Březínem se tyčí homolovitý vrch zvaný Peklo. Stával tu kdysi hrad, po němž dnes zůstaly jen nepatrné stopy. V. Kočka ve svých dějinách Manětínska jej neprávem ztotožňuje s hradem Skálou, kde v době rozbrojů mezi Přemyslovci byl r. 1179 obléhán Soběslav II. Bedřichem. Na hradě sídlili majitelé vsi Březína, tehdy zvané Bržín, z nichž se r. 1321 připomíná Ivan z Bržína, což je prvá zpráva o této lokalitě. Měl stejný erb (střelu) jako zakladatelé nedalekých Nečtin. Snad tu ještě sídlil Jindřich z Nečtin, ale již tehdy nebo krátce poté byl hrad na vrchu Peklo, který se v r. 1401 nazýval Hradiště, opuštěn. Podle archeologického průzkumu lze vznik hradu datovat do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do konce 14. století. Nálezy zbraní ukazují na jeho výrazně vojenský charakter.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 22.1. 2003
historie

Hrad dnes neznámého jména byl vystavěn na homolovitém, čedičovém, 604 m vysokém kopci. Badatelé s hradem spojují Ivana z Bržína, zmíněného roku 1321 na jedné listině se třemi šlechtici. Ivan byl pravděpodobně příslušníkem rodu pánů z Nečtin, erbu znamení střely. Jak bylo řečeno, jméno hradu neznáme, mohl se jmenovat podle blízké vsi, tedy Bržín, ale mohl mít tehdy módní německé jméno. Ve třicátých letech 14. století byl za vlády Jana Lucemburského rozdělen na tři části. První, královská, patřila k nečtinskému panství, druhá pánům z Bržína a třetí náležela kameníku Oldřichovi. Roku 1401 je na darovací listině zmiňován Jindřich z Bržína a protože je na ní Pekelský vrch jmenován jako hradiště, můžeme se domnívat, že na něm hrad již pravděpodobně nestál. V šedesátých letech dvacátého století se do kopce zakousl kamenolom a proto byl proveden záchranný průzkum vedený A. Hejnou. Ten na zbytku hradní plošiny zachytil zbytek kamenné, na maltu…  číst dále

Prudký Martin zpracoval podle publikace Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska-P. Rožmberský, M. Novobilský, P. Mikota, 29.9. 2009

Půdorys místa

hrad Březín (Pekelný vrch), stav v roce 1969 podle A. Hejny, Legenda: o-obvodová hradba , p-příčky
© M. Novobilský, P.Rožmberský, P.Mikota.,: Neznámé hrady severního Plzeňska,1999
Obrázek Obrázek

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

Cykloturistické mapy, Kartografie

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Nečtiny

Místa v okolí

2.8 km 
 Nečtiny
2.8 km 
 Preitenstein
3.8 km 
 Nečtiny – MPZ
4.9 km 
 Nečtinský Špičák
5.0 km 
 kostel sv. Ondřeje
5.5 km 
 vysílač Krašov
6.2 km 
 Malšín
6.4 km 
 Vlkošov
8.6 km 
 mariánský sloup
8.7 km 
 Úterý – MPZ
8.7 km 
 radnice
8.8 km 
 Radějov
8.9 km 
 Manětín – MPZ
8.9 km 
 kostel sv. Blažeje
8.9 km 
 Manětín
9.0 km 
 kostel sv. Václava
9.2 km 
 kostel sv. Jiljí
9.3 km 
 Prohořský hrádek
9.3 km 
 boží muka
9.6 km 
 kostel sv. Barbory
9.7 km 
 kaple sv. Josefa
10.1 km 
 Podmokly
10.3 km 
 kostel sv. Jakuba
10.3 km 
 kostel sv. Vavřince
10.4 km 
 bývalá rychta
10.4 km 
 Falštejn
11.3 km 
 Štědrá
11.4 km 
 Štědrá
11.5 km 
 Brdo
11.8 km 
 Vyšohrad
12.1 km 
 Vrtba
12.2 km 
 Krukanice
12.2 km 
 kaple Panny Marie
12.2 km 
 Bezdružice
12.3 km 
 Brložec
12.4 km 
 kostel sv. Barbory
12.4 km 
 Šipín
12.5 km 
 Dolní Bělá
12.6 km 
 kostel sv. Mikuláše
12.7 km 
 židovský hřbitov
12.7 km 
 kaple Panny Marie
12.7 km 
 Bezemín
13.0 km 
 socha Panny Marie
13.0 km 
 Hradištský vrch
13.1 km 
 kostel sv. Kříže
13.3 km 
 socha Ecce Homo
13.3 km 
 fara
13.3 km 
 Daňkov
13.5 km 
 Dolní Polžice
13.5 km 
 Gutštejn
13.9 km 
 Sviňomazský hrádek
14.1 km 
 kaple Panny Marie
14.2 km 
 Líšťany
14.2 km 
 kostel sv. Martina
14.2 km 
 Všeruby
14.3 km 
 Nekmíř
14.4 km 
 zaniklá obec Mlyňany
14.5 km 
 Nevděk
14.8 km 
 Kotaneč
14.9 km 
 Trpísty
15.0 km 
 Zahrádecká kyselka
15.0 km 
 kaple sv. Kříže
15.1 km 
 Vladař
15.1 km 
 židovský hřbitov
15.1 km 
 Frumštejn
15.2 km 
 synagoga
15.2 km 
 fara
15.2 km 
 panský dům
15.2 km 
 radnice
15.2 km 
 mariánský sloup
15.3 km 
 Toužim
15.4 km 
 kaple sv. Kříže
15.4 km 
 kostel sv. Martina
15.4 km 
 Bavůrkův kříž
15.4 km 
 Sychrov
15.5 km 
 socha sv. Barbory
15.6 km 
 Rabštejn nad Střelou
15.9 km 
 Loreta
16.0 km 
 silniční most
16.0 km 
 Švamberk
16.6 km 
 dvůr Kalec
16.9 km 
 Cebiv
17.0 km 
 Jablonná
17.1 km 
 Očín
17.5 km 
 kostel sv. Víta
17.8 km 
 kaolinový důl
18.2 km 
 Nový Dvůr
18.4 km 
 židovský hřbitov
19.1 km 
 kostel sv. Vavřince
19.3 km 
 Slavice
19.4 km 
 kostel sv. Vavřince
19.8 km 
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 447
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Pustohrad u Hořic

Pustohrad u Hořic

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.
Královéhradecký kraj  Jičín 
Winterstein

Winterstein

Zaniklý hrad z konce 13. stol., svou funkci plnil ještě ve 14. a 15. stol. Bez jakýchkoliv stop zástavby, lokalita zasažena lomem z přelomu 19. a 20. století.
Liberecký kraj  Liberec 
Vícov

Vícov

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.
Jihomoravský kraj  Vyškov 
Stohánek

Stohánek

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.
Liberecký kraj  Česká Lípa 

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

Březín
reklama