Pohled na torzo kopce ze severozápadu
© Prudký Martin, 04/2009
Nad dnešní vsí Březínem se tyčí homolovitý vrch zvaný Peklo. Stával tu kdysi hrad, po němž dnes zůstaly jen nepatrné stopy. V. Kočka ve svých dějinách Manětínska jej neprávem ztotožňuje s hradem Skálou, kde v době rozbrojů mezi Přemyslovci byl r. 1179 obléhán Soběslav II. Bedřichem. Na hradě sídlili majitelé vsi Březína, tehdy zvané Bržín, z nichž se r. 1321 připomíná Ivan z Bržína, což je prvá zpráva o této lokalitě. Měl stejný erb (střelu) jako zakladatelé nedalekých Nečtin. Snad tu ještě sídlil Jindřich z Nečtin, ale již tehdy nebo krátce poté byl hrad na vrchu Peklo, který se v r. 1401 nazýval Hradiště, opuštěn. Podle archeologického průzkumu lze vznik hradu datovat do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do konce 14. století. Nálezy zbraní ukazují na jeho výrazně vojenský charakter.
Hrad dnes neznámého jména byl vystavěn na homolovitém, čedičovém, 604 m vysokém kopci. Badatelé s hradem spojují Ivana z Bržína, zmíněného roku 1321 na jedné listině se třemi šlechtici. ...Ivan byl pravděpodobně příslušníkem rodu pánů z Nečtin, erbu znamení střely. Jak bylo řečeno, jméno hradu neznáme, mohl se jmenovat podle blízké vsi, tedy Bržín, ale mohl mít tehdy módní německé jméno. Ve třicátých letech 14. století byl za vlády Jana Lucemburského rozdělen na tři části. První, královská, patřila k nečtinskému panství, druhá pánům z Bržína a třetí náležela kameníku Oldřichovi. Roku 1401 je na darovací listině zmiňován Jindřich z Bržína a protože je na ní Pekelský vrch jmenován jako hradiště, můžeme se domnívat, že na něm hrad již pravděpodobně nestál. V šedesátých letech dvacátého století se do kopce zakousl kamenolom a proto byl proveden záchranný průzkum vedený A. Hejnou. Ten na zbytku hradní plošiny zachytil zbytek kamenné, na maltu postavené hradby o šířce 180 cm. Také se zachovaly příčky postavené kolmo na hradbu. Součástí hradu byly také obytné stavby. Archeologové objevili četné nálezy keramiky a také železné předměty. Keramika byla datována do 2. poloviny 13. až 2. poloviny 14. století. Četné nálezy zbraní jako dýk, tesáků a střel do kuší nasvědčují dobývání hradu, po kterém byl opuštěn a část Bržína, jak bylo uvedeno, byla připojena ke královskému hradu Nečtiny (Preitenstein). Archeologové se domnívají, že stavební dispozice hradu byla následující: Přístup do hradu byl pravděpodobně veden přes padací most branou vedle obranné věže. Obytná stavba stála na opačné, nejbezpečnější straně hradiště. Smutnou skutečností je fakt, že po odbagrování vrcholku kopce se dnes o historii hradu nic nového nedozvíme..
|
Přihlášení |
