Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
Nad dnešní vsí Březínem se tyčí homolovitý vrch zvaný Peklo. Stával tu kdysi hrad, po němž dnes zůstaly jen nepatrné stopy. V. Kočka ve svých dějinách Manětínska jej neprávem ztotožňuje s hradem Skálou, kde v době rozbrojů mezi Přemyslovci byl r. 1179 obléhán Soběslav II. Bedřichem. Na hradě sídlili majitelé vsi Březína, tehdy zvané Bržín, z nichž se r. 1321 připomíná Ivan z Bržína, což je prvá zpráva o této lokalitě. Měl stejný erb (střelu) jako zakladatelé nedalekých Nečtin. Snad tu ještě sídlil Jindřich z Nečtin, ale již tehdy nebo krátce poté byl hrad na vrchu Peklo, který se v r. 1401 nazýval Hradiště, opuštěn. Podle archeologického průzkumu lze vznik hradu datovat do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do konce 14. století. Nálezy zbraní ukazují na jeho výrazně vojenský charakter.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 22.1. 2003
historie
Hrad dnes neznámého jména byl vystavěn na homolovitém, čedičovém, 604 m vysokém kopci. Badatelé s hradem spojují Ivana z Bržína, zmíněného roku 1321 na jedné listině se třemi šlechtici. Ivan byl pravděpodobně příslušníkem rodu pánů z Nečtin, erbu znamení střely. Jak bylo řečeno, jméno hradu neznáme, mohl se jmenovat podle blízké vsi, tedy Bržín, ale mohl mít tehdy módní německé jméno. Ve třicátých letech 14. století byl za vlády Jana Lucemburského rozdělen na tři části. První, královská, patřila k nečtinskému panství, druhá pánům z Bržína a třetí náležela kameníku Oldřichovi. Roku 1401 je na darovací listině zmiňován Jindřich z Bržína a protože je na ní Pekelský vrch jmenován jako hradiště, můžeme se domnívat, že na něm hrad již pravděpodobně nestál. V šedesátých letech dvacátého století se do kopce zakousl kamenolom a proto byl proveden záchranný průzkum vedený A. Hejnou. Ten na zbytku hradní plošiny zachytil zbytek kamenné, na maltu…
číst dále
Prudký Martin, 29.9. 2009
zpracoval podle publikace Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska-P. Rožmberský, M. Novobilský, P. Mikota
