Stavení na místě původní vodní tvrze pánů z Volféřova ze 14. století s dochovanými gotickými sklepy v sousedství železniční tratě Praha-Pardubice. Původní tvrz definitivně zanikla požárem v roce 1901 a zachovalo se pouze sklepení.
Tvrz byla založena někým z rodu pánů z Volféřova. Podle erbu se tak zval v letech 1398 a 1401 Jošt a v roce 1405 jeho bratr Tůma. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1491, kdy ji prodává Jindřich Dubánek z Duban Václavi ze Zásmuk na Lepějovicích (v roce 1485) a připojením k vedlejší tvrzi ztrácí na významu – v roce 1491 se uvádí jako pustá. Roku 1505 získává panství Jiří Pánovec z Uřetína a v roce 1513 ji prodává bratrům Divišovi a Kunátovi ml. z Dobřeně. Rodu Dobřenských z Dobřenic patří tvrz až do roku 1694. Během tohoto období byla tvrz – v roce 1549 – znovu obnovena a za třicetileté války zpustošena. Po Dobřenských zdědil tvrz v roce 1703 Albrecht Ladislav Kapoun ze Svojkova, který ji obratem prodává Romediovi Janu Františkovi z Thunu a tvrz připojením k choltickému panství opět ztrácí význam. Až do konce 18. století je v tvrzi koželužna. V roce 1901 stavení zvané hrádek vyhořelo. Na jeho místě byl okamžitě postaven dům čp. 15, pod nímž bylo ponecháno původní sklepení tvrze.
Petr Nožička, 1.2. 2010
