Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.
Hlavní obrázek místa
Boží muka v Bylanech
Boží muka byla postavena roku 1800, v roce 2009 za nimi byla postavena malebná zvonička.
© David Novotný, 02/2011
Boží muka, v současné době častěji nazývaná jako křížek, či křížek na návsi, představují pozoruhodnou památku, byť poněkud nenápadnou a dlouho chátrající. Vznikla v roce 1800, na což upozorňuje vzácně dochovaný nápis na opukové desce, a to zřejmě v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, protože tuto skutečnost onen nápis výslovně zmiňuje. Na drobné sakrální stavbě jsou poměrně patrné doznívající barokní vlivy, které venkovské prostředí zřejmě reflektovalo ještě počátkem 19. století. Na reliéfu umístěném na přední straně se pak objevuje Panna Marie. Zajímavostí je, že se na vzniku stavby podílely obě části tehdy rozdělené vesnice. Bylany se totiž de facto od roku 1463 dělily na dvě části, z nichž jedna patřila ke statku Morašice (asi 1/3 vsi) a posléze k panství Heřmanův Městec, zatímco druhá část (asi 2/3 vsi) příslušela do správy purkmistra a rady města Heřmanova Městce (který měl jako poddanské město paradoxně tutéž vrchnost jako tzv. městecká polovina Bylan). Tato poněkud zvláštní situace trvala až do roku 1848, kdy se obě dvě části opět spojily. O spolupráci obou částí rozdělené vesnice víme opět díky pamětnímu nápisu, výslovně uvádějícímu dva bylanské rychtáře, tj. za každou část jednoho. Drobná stavba byla posléze obcí udržována a z účtů víme, že se například pravidelně natíral plůtek oddělující křížek od cesty. Po roce 1945 se situace změnila, stavba chátrala a pokud už byla opravována, používaly se k tomu nevhodné materiály (beton atd.) a k dovršení všeho pak během 90. let 20. století někdo přetřel reliéf Panny Marie stříbřenkou, která kámen nenávratně poškodila. V roce 2006 však bylo přistoupeno k odborné rekonstrukci, takže se podařilo památku zachránit, a v roce 2009 za ní byla postavena zvonička, do níž byl přenesen zvon z nedaleké požární zbrojnice. Okolí bylo upraveno výsadbou zeleně.
Novotný, David : W Francouskou Woynu. Chrudimské vlastivědné listy 16, 2007, č. 5, s. 10-12., 17.2. 2011
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Bylany

Místa v okolí

 kostel sv. Marka
 Kozojedy
 kostel sv. Víta
 Stolany
 Medlešice
 Klešice
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 Mrdice
 zvonice
 městské opevnění
 židovský hřbitov
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 synagoga
 Heřmanův Městec
 kostel sv. Václava
 Husův sbor
 kaple sv. Jiří
 Bára
 Veselá
 Rabštejnek
 Kočičí hrádek
 Rozpakov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 Barborka
 Slatiňany
 Staré Čívice
 Topol
 Staré Čívice
 požární hláska
 restaurace Monaco
 krematorium
 židovský hřbitov
 Nemošice
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Anny
 tyrolská zvonice
 Choltice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Krchleby
 Zámeček
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 městské opevnění
 Zelená brána
 Pardubice
 Svojšice
 automatické mlýny
 Úhřetice
 Blatník
 Lepějovice
 kostel sv. Václava
 Vejvanovice
 Lukavice
 akvadukt na Židově
 Nabočany
 Strádov
 Valy u Přelouče
 evangelický sbor
 kostel sv. Havla opata
 Štěpánov
 Hrádek u Nasavrk
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 kaple Panny Marie
 Stoupec
 kostel sv. Víta
 Hrochův Týnec
 Boiika
 Hrochův Týnec
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 kostel Všech svatých
 Žumberk
 Ráby
 Seč
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 Nasavrky
 radnice
 kostel sv. Martina
 Licoměřice
 vodní nádrž Seč II
 židovský hřbitov
 Malý akvadukt
 Lichnice
 Bořice
 Přestavlky
 Ráby
 Velký akvadukt
 židovský hřbitov
 Vildštejn
 Lipovec
 Kunětická Hora
 Berlova vápenka
 Oheb
 Třemošnice
 vila Josefa Vosáhla
 kostel sv. Anny
 Dašice
 Bohdanečský rybník
 evangelický kostel
 vodní nádrž Seč I
 Chrast
 kostel sv. Vavřince
 Běstvina
 kostel sv. Kříže
 Ronov nad Doubravou
 kostel sv. Martina
 Semínský akvadukt
 Ležáky
 Moravany
 kostel sv. Havla opata
Základní informace místa
ID místa: 9756
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: křížek, boží muka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama