Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihozápadu
© Ivan Grisa 07/2011
Kostel svatého Martina je skoro dokonale ukrytý v lesích nad levým břehem Doubravy. Celoročně sjízdná i schůdná cesta k němu vede z Kněžic. Představuje ji úzká zpevněná silnička, která vznikla kvůli dostupnosti místního hřbitova. Při chůzi od Ronova nad Doubravou (odkud je nejblíž od vlaku) si lze cestu zkrátit polní cestou asi 500 m před Kněžicemi. Při nízkém stavu vody je možno přejít splav, u kterého začíná náhon Korečnického mlýna (ze zelené značky, vedoucí z Ronova do Mladotic po pravém břehu), a prudce stoupající lesní cestou dojít přímo ke kostelu (od zelené značky asi 300 m). V kostele se neslouží pravidelné bohoslužby, takže přístupnost jeho interiéru je velmi omezená.
Ivan Grisa, 6.7. 2011
historie

Kostel svatého Martina v bývalé vsi Stusyně u Ronova nad Doubravou

Nad vysokým skalnatým levým břehem Doubravy pod dnešními Kněžicemi stávala ves Stusyně, příslušná ke klášteru benediktinů v nedalekém Vilémově, zřejmě od jeho založení roku 1120. Klášter zde patrně kolem poloviny 12. století nechal postavit kamenný kostel se západní věží a poměrně dlouhou lodí. Kolem poloviny 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář. Po zániku kláštera za husitských válek kostel nadále fungoval jako farní. Stusyně zanikla snad za třicetileté války, kostel byl po jejím skončení opraven ve střídmých barokních formách, připojen k farnosti v Ronově nad Doubravou a nadále sloužil jako hřbitovní pro Kněžice a další vsi na levém břehu Doubravy. Velká oprava kostela proběhla na přelomu 80. a 90. let 19. století. Snad tehdy došlo i k rozšíření hřbitova k severu, část původní okrouhlé ohradní zdi byla proto snížena. Roku 1908 byly instalovány nové varhany. Po roce 1945 kostel chátral, v 90. letech 20. století byly…  číst dále

Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 6. díl, Libri 2004; D. Líbal: Katalog gotické architektury v ČR do husitských válek, Unicornis 2001; http://www.kneziceuronova.cz/s008.html, 6.7. 2011

Půdorys místa

půdorys kostela
© Alžběta Birnbaumová, Libuše Jansová: Soupis památek historických a uměleckých v Čechách, sv. 44 Politický okres čáslavský, Archaelogická komise při České akademii věd a umění, Praha 1929
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Ronov nad Doubravou

Místa v okolí

 kostel sv. Kříže
 Ronov nad Doubravou
 Suchotlesky
 kostel sv. Vavřince
 Berlova vápenka
 Moravany
 kamenný most
 Třemošnice
 Lichnice
 zvonice
 kaple sv. Kříže
 Hostačov
 Žleby
 Obora Žleby
 Lipovec
 Licoměřice
 Běstvina
 Stoupec
 kostel sv. Marka
 Červenice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Vilémov
 Úhrov
 zvonice
 jezuitská rezidence
 Golčův Jeníkov
 Bratčice
 kostel sv. Václava
 vodní mlýn
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Gotharda
 Filipov
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 Vildštejn
 vodní nádrž Seč I
 Seč
 Oheb
 Semtěš
 kostel sv. Václava
 Tupadly
 evangelický kostel
 Hrádek u Podmok
 Hoješín
 kostel Všech svatých
 vodní nádrž Seč II
 budova pošty
 městské opevnění
 sokolovna
 mariánský sloup
 Dusíkovo divadlo
 Husův sbor
 kostel sv. Václava
 kašna
 synagoga
 evangelický kostel
 Rozpakov
 městský dům
 radnice
 měšťanský dům
 měšťanský dům
 děkanství
 Svojšice
 kaple Panny Marie
 Podměstský mlýn
 kostel sv. Alžběty
 Hrádek
 boží muka
 Klokočov
 Žáky
 Žáky
 Husův sbor
 Žáky
 kaple sv. Jiří
 Barborka
 Heřmanův Městec
 větrný mlýn
 kostel sv. Matouše
 synagoga
 Lipoltice
 kostel sv. Víta
 židovský hřbitov
 Šimkův mlýn
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Habry
 Smrčany
 kostel sv. Vavřince
 Žehušice
 Mrdice
 barokní kamenný most
 Choltice
 tyrolská zvonice
 Žehušice
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Víta
 evangelický kostel
 Lochy
 Hraběšín
 Klešice
 Nejepín
 Maleč
 Chlum
 Horušice
 kostel sv. Anny
 Třebešice
 Stolany
 kostel sv. Vavřince
 Lipka
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jakuba
 kříž
 Smrdov
 kostel sv. Václava
 Veselá
 Kroměšín
 Kačina
 Libice nad Doubravou
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Kateřiny
 Štěpánov
Základní informace místa
ID místa: 10294
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.11.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama