Bohoslužebná budova Katolické církve v Chrudimi na hřbitově U Kříže. Kostel byl zřejmě postaven v Chrudimi jako první, v 2. pol. 17. stol. upraven pozdně goticky, další úpravy v pol. 19. stol.
Hlavní obrázek místa
pohled na průčelí
© Rostislav Vondra, 01/2008
V kostele Povýšení svatého Kříže se konají pohřební bohoslužby a je zde sloužena mše v den Vzpomínky na všechny věrné zemřelé 2. listopadu (Dušičky), a také v den poutní slavnosti 14. září. V kostele je 65 míst k sezení.
Rostislav Vondra, (zdroj:Chrudim - vlastivědná encyklopedie, Kobetič, Pavlík , Šulc a kol., MILPO Media, Praha 2005), 1.02.2008, 1.2. 2008
popis

Kostel Povýšení svatého Kříže je orientovaný (tzn. hlavní oltář směřuje k východu), jednolodní, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Na severní straně kostela je přistavěna malá sakristie a vnější kamenná kazatelna, na západní straně otevřená sloupová předsíň. Hlavní vchod v západním průčelí je gotický, ve tvaru lomeného oblouku. Nad ním je rozetové okno a v mělkém výklenku vysoký kamenný kříž. Střecha kostela je sedlová, nad presbytářem nižší. Nad lodí je vybudována věžička s lucernou. Loď je zaklenuta třemi poli s křížovými klenbami, presbytář jedním polem s křížovou klenbou a závěrečným polem s klenbou paprsčitou. Kostel je vydlážděn opukovými deskami. Délka stavby je asi 21 m, šířka lodi přes 7 m, presbytáře kolem 6 m. Výška věže včetně kříže činí zhruba 26 m.

Rostislav Vondra, (zdroj:Chrudim - vlastivědná encyklopedie, Kobetič, Pavlík , Šulc a kol., MILPO Media, Praha 2005), 1.02.2008, 1.2. 2008

historie

O nejstarší historii kostela nejsou žádné zprávy. Předpokládá se, že byl založen v osadě archeologicky doložené již pro dobu románskou. Kolem kostela se pohřbívalo nejpozději od 11. století. V roce 1349 je kostel v listině arcibiskupa z Pardubic označován jako „ecclesia sancte Crucis (kostel svatého Kříže). Fara zde zanikla v roce 1421 a kostel sloužil nadále jako hřbitovní. Byl několikrát opravován, v letech 1863 – 1874 byl regotizován stavitelem Františkem Schmoranzem st.

Rostislav Vondra, (zdroj:Chrudim - vlastivědná encyklopedie, Kobetič, Pavlík , Šulc a kol., MILPO Media, Praha 2005), 1.02.2008, 1.2. 2008

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Chrudim

Místa v okolí

 Mydlářovský dům
 městské opevnění
 Chrudim
 Kozojedy
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Marka
 Slatiňany
 Bára
 Kočičí hrádek
 Stolany
 Topol
 restaurace Monaco
 Medlešice
 požární hláska
 kříž
 kostel sv. Jiří
 Rabštejnek
 kostel sv. Václava
 zvonice
 kostel sv. Víta
 Úhřetice
 Lukavice
 Vejvanovice
 Nabočany
 Nemošice
 kostel sv. Václava
 Jezbořice
 Klešice
 Kočičí hrádek
 Strádov
 krematorium
 židovský hřbitov
 Mrdice
 židovský hřbitov
 Hrochův Týnec
 synagoga
 Heřmanův Městec
 Rozpakov
 Hrochův Týnec
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 Husův sbor
 Hrádek u Nasavrk
 Žumberk
 Zámeček
 židovský hřbitov
 kaple sv. Jiří
 evangelický sbor
 kaple sv. Anny
 Přestavlky
 Veselá
 Bořice
 městské opevnění
 Zelená brána
 Boiika
 Pardubice
 automatické mlýny
 Nasavrky
 Staré Čívice
 kostel sv. Václava
 Staré Čívice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 akvadukt na Židově
 Barborka
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Chrast
 kostel sv. Martina
 Rosice
 Rosice
 Krchleby
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Markéty
 kostel Všech svatých
 Malý akvadukt
 Dašice
 vila Josefa Vosáhla
 Blatník
 Březovice
 tyrolská zvonice
 Choltice
 Slepotice
 Velký akvadukt
 Ráby
 Svojšice
 vodní nádrž Seč II
 Seč
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Havla opata
 Lepějovice
 Ležáky
 Chroustovice
 Rohozná
 Ráby
 Kunětická Hora
 Vildštejn
 Oheb
 Valy u Přelouče
 Štěpánov
 Lichnice
 Šimkův mlýn
 radnice
 vodní nádrž Seč I
 Třemošnice
 Klokočov
 Hoješín
 kostel sv. Václava
 Běstvina
 Holice
 kostel sv. Martina
Základní informace místa
ID místa: 5987
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 14.2.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama