Kostel doložen již r. 1350, r. 1583 provedena přestavba. Interiér kostela z doby rokoka, na rokokovém hlavním oltáři kromě figurálních řezeb obraz sv. Václava (opraven r. 1853). Rokokové lavice s ornamentálními řezbami. Ve hřbitovní zdi zazděn fragment renesančního portálu kostela z r. 1583.
Jedná se o jednolodní objekt s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a s předsíní po jižní straně lodi. Vnějšek kostela je doplněn opěrnými pilíři a hrotitými okny bez kružeb. Presbytář je zaklenut polem s kápěmi závěru křížové klenby s klínovitě vyžlabenými žebry, vbíhajícími přímo do zdi a s terčovitým svorníkem. Do valeně zaklenuté sakristie vede hrotitý portálek s profilovaným ostěním. Triumfální oblouk je hrotitý a dřevěná kruchta pochází z 1. poloviny 19. století, kdy nahradila svoji předchůdkyni, již několikátou v řadě. Loď o délce 10 m a šířce 8 m je sklenuta 3 poli křížovou hřebínkovou klenbou a stěny jsou členěny toskánskými pilastry. Ve hřbitovní zdi je zazděn fragment renesančního portálu kostela z roku 1583 přenesený sem z kostela koncem 19. století. Hlavní oltář je rokokový s obrazem, který představuje umučení sv. Václava rukou Boleslavovou. Namalován byl neznámým malířem a opraven roku 1853 chrudimským malířem Josefem Papáčkem. Vedle hlavního oltáře jsou v tomto chrámu umístěny ještě 2 postranní – sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie. Rovněž dřevěné lavice s ornamentálními řezbami jsou vyvedeny v rokokovém stylu. Stará cínová křtitelnice z roku 1592 má kotlík o průměru 33 cm, s nohami dosahuje výšky 55,05 cm a nese nápis: „Tato krztitelnicze dielana gest za urozeneho a stateczneho rytirze Chotka z Chotkowa na Wssetatech a toho czasu hegtmana na Pardubiczich za knieze Jana Brodskyho toho czasu fararze. Leta Panie MCCCCCXCII. od Mistra Waclawa Konwarze w miestie Hradczi nad Labem.“ Původní víko se nedochovalo a to současné s drobným sousoším Kalvárie je obdařeno textem: „To wiko gest udielano nakladem zadussi S. Waclawa we wsi Rosicich za rychtarzstwi Waclawa Rotlika, za Starssiho kostelnika Gana Nemanskeho 1666.“ V kostele byly navíc umístěny 3 náhrobníky – první s nápisem:…
číst dáleBoris Jelínek, 6.12. 2023
Původní kostel, který byl vybudován na tomto místě nejspíše ve 13. století, byl poprvé zmíněn v roce 1325, kdy měl zdejší podací kostelní Heřman z Mrdic. O čtvrtstoletí později byla zdejší fara odstoupena k litomyšlskému biskupství, přičemž předtím náležela pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo z Rosic placeno 12 grošů papežského desátku. V roce 1373 podali Jaroš a jeho syn Heřman z Mrdic kněze Lukáše na rosickou plebánii, jež byla uvolněna smrtí plebána Zdícha (psán rovněž jako Zdych). Plebán Lukáš je zmíněn ještě roku 1398, kdy měl rosický kostel desátky ze 2 popluží u Mikulovic, jejichž majitel Smil Flaška z Pardubic a Rychenburka je dal pod plat lidem a náhradou za tyto desátky dal chrámu 50 jiter lesa u vsi Přerova a 55 jiter luk. Za plebána Lukáše, někdy před rokem 1403, byla z Říma povolena inkorporace ke klášteru v Opatovicích nad Labem, ale až po jeho smrti v roce…
číst dále
Boris Jelínek (použité zdroje uvedeny na konci textu), 6.12. 2023