Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.
Hlavní obrázek místa
Kostel v Olešnici v Orl. h.
© OÚ Olešnice v Orl.h. 08/2018
Obec Olešnice v Orlických horách leží při polské hranici. Je doložena od r. 1369 a v 17. stol. byla dokonce povýšena na trhové městečko. Nyní je to obec asi s 400 obyvateli. Setkávají se tu dvě silnice II. třídy. Silnice II/285 přichází od Jaroměře a Nového Města nad Metují, zatímco silnice II/310 od Letohradu a Žamberka a dále pokračuje k přechodu do Polska. Najdeme zde také turisticky značené trasy. Prochází tudy dálková červená, zvaná Jiráskova cesta nebo Hřebenovka, modrá přichází z Polska a pokračuje na Šerlišský Mlýn, zatímco žlutá odtud vede na Číhalku na polské hranici. Kostel sv. Maří Magdalény stojí na hřbitově v severozápadní části obce.
23.8. 2021
popis

Současný kostel sv. Maří Magdalény je jednolodní stavba s půlkruhově zakončeným presbytářem, se dvěma půlkruhovými kaplovými výklenky při triumfálním oblouku, se sakristií s oratoří v patře na jižní straně presbytáře a s hranolovou věží v západním průčelí. Okna jsou lunetová. Presbytář je sklenut valeně s výsečemi, loď a kaplové výklenky jsou plochostropé a v podvěží se nachází křížová klenba. Kruchta je dřevěná. Vnitřní zařízení tvoří hlavní tabulový oltář s představěnými sloupy a novým obrazem od E. Naumanna z r. 1904 a dva protějškové boční novobarokní oltáře z 19. stol. Sochy sv. Václava a Víta pocházejí z 2. poloviny 18. stol.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978), 24.8. 2021

historie

Kostel sv. Maří Magdalény je orientovaný římskokatolický kostel, ke kterému vede pozoruhodné kryté schodiště. Zbudován byl v letech 1702-1704 Kašparem Klinkertem z Kladské Bystřice (nyní Bystrzyca Kłodzka v Polsku, dříve Habelschwerdt v Prusku) na místě původního gotického farního kostelíka ze 14. století, který však byl nejspíše dřevěný. Barokní kostel byl přestavován v r. 1763. Kostel, márnice, ohradní zeď a kryté schodiště se sousoším Krucifixu a sv. Maří Magdalény jsou od r. 1958 chráněny jako kulturní památka ČR. Olešnický kostel sv. Maří Magdalény je nyní filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách a nedělní bohoslužby se tu konají jen jednou měsíčně.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978), 24.8. 2021

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK), Olešnice v Orlických horách

Místa v okolí

 Feistův kopec
 Homole
 Šibeník
 Frymburk
 kostel sv. Mikuláše
 Dobřany
 Bukačka
 Šerlišský mlýn
 Na Vartě
 Dobrošov
 Hluky
 Sendraž
 Bartoňova útulna
 Dobrošov
 Fort Karola
 Na Velké Deštné
 Trčkov
 podkova
 Výrov
 Bludné skály
 Dinopark Karlów
 Leśna Skała
 kašna
 mariánský sloup
 kostel sv. Vavřince
 nová radnice
 pranýř
 stará radnice
 městské opevnění
 děkanství
 Náchod
 městské opevnění
 Velká Hejšovina
 Hlodný
 vojenský hřbitov
 kostel sv. Antonína
 Homolka
 kostel sv. Ducha
 pomník jízdy
 Nový hrad
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Na Větrné horce
 pivovar
 kostel sv. Václava
 Vlastivědné muzeum
 synagoga
 Villa Nova Uhřínov
 Chábory
 Na Signálu
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 radnice
 Skalka
 Raubeschloss
 Machovský kříž
 Jiráskovo divadlo
 mariánské sousoší
 Hronov
 kostel Všech svatých
 Homole
 kostel sv. Prokopa
 Ratno Dolne
 dům č. p. 134
 dům č. p. 141
 mariánský sloup
 kostel Panny Marie
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 palmový skleník
 pivovar
 sousoší sv. Floriana
 úřední dům
 letohrádek
 Opočno
 Přepychy
Základní informace místa
ID místa: 15450
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.8.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama