
Historické jádro Pardubic je vzdáleno asi 800 m východně od hlavního vlakového i autobusového nádraží. Na obvod bývalých hradeb lze bez problémů dojet autem, parkování je všude v oblasti placené a během dne problematické.
I přes dva ničivé požáry (1507, 1538), nebo spíše díky nim, se změnily v jedno z nejvýstavnějších renesančních měst v zemi. Výstavbu domů podporovala vrchnost finančně i materiálně ze svých podniků, což vedlo až k jednomu z nejstarších známých příkladů využití stavebních prefabrikátů v Čechách: ostění oken a dveří byla sestavována z terakotových dílů, vyrobených předem v cihelnách. Po přechodu do královských rukou aktivita výstavby mírně klesla, výstavnost města však v podstatě přežila i třicetiletou válku. Po ní došlo k několika vlnám barokních a rokokových úprav domů, často spojených s odstraňováním škod po válkách a požárech. Mohutný rozvoj města po postavení železniční trati z Olomouce do Prahy se středověkému hrazenému městu do značné míry vyhnul, největším zásahem byla stavba nové radnice ve středu severní fronty Pernštýnského náměstí v letech 1890–3. V současné době je většina domů v centru opravena..