pohled od jihovýchodu
© Pavel Zany Komárek, 19. 5. 2011
Obec Stojice se nachází 3,6 km západně od Heřmanova Městce a 10 km jihovýchodně od Přelouče. Stojicemi prochází silnice I/17, vedoucí z Čáslavi do Chrudimi a dále do Vysokého Mýta. Nejbližší železniční stanice je v Heřmanově Městci. Obcí prochází cyklotrasa č. 4128, vedoucí z Dolních Raškovic u Heřmanova Městce do Turkovic u Podhořanu u Ronova. Kostel Všech svatých najdeme v centru obce přímo u hlavní silnice obcí procházející.
Kostel Všech svatých ve Stojicích je jednolodní přibližně orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Jižní bok lodi a presbytář obíhá nízká římsa (na severním boku lodi chybí), presbytář a nároží sakristie podpírají jednou odstupněné opěrné pilíře. Obdélnou (9,1 x 6,1 m) plochostropou loď osvětlují dva páry hrotitých oken s kružbami (čtyřlist a plamínky), V západní části na dřevěné kruchtě nesené dvěma sloupky pětirejstříkové varhany od Karla Schiffera z roku 1889. Mírně obdélný presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a pětipaprsčitým závěrem. ...Svorníky jsou terčovité, žebra zabíhají do jehlanových konzol zdobených kružbovými motivy a tordováním, svazky žeber na rozhraní mezi křížovým polem a závěrem pak do půlválcových přípor zakončených tordovanými patkami. V severní zdi presbytáře je osazeno sanktuárium zakončen oslím hřbetem vyvedeným do fiály. Pravoúhlý pozdně gotický portál s přetínavými profily ostění vede do obdélné (4 x 2,5 m) sakristie zaklenuté dvěma poli křížové žebrové klenby. Před hlavní vstup v západním průčelí je postavena hranolová věž s jehlancovou střechou a ze dvou stran otevřeným podvěžím zaklenutým křížem s hřebínky. Ve věži uvádí rukopis V. K. Vendla z počátku 20. století dva zvony datované do let 1473 a 1557, zda jsou dosud na místě novější literatura neuvádí (Vzhledem k goticko-renesančnímu původu mohly válečným rekvizicím uniknout). Zařízení kostela většinou pochází z poloviny 18. století. Na hlavním oltáři se sochami světců současný obraz Všech svatých v kasulovém rámu. Na kazatelně figurální reliéfy. Kostel je obklopen hřbitovem, v jeho ohradní zdi po stranách podvěží dva značně sešlapané renesanční náhrobníky příslušníků rodu pánů z Gersdorfu (rukopis V. K. Vendla uvádí náhrobníků pět), severně od kostela pak ohradní zeď přerušuje kostelem současná obdélná márnice se sedlovou střechou a jednoduchým sedlovým portálkem, nad nímž je osazena (snad druhotně?) plaménková kružba. Před ohradní zdí hřbitova stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1863 a památník padlým v 1. světové válce a obětem nacistické okupace.
První písemná zmínka o Stojicích pochází z roku 1349. Roku 1350 připadla stojická fara k nově zřizovanému biskupství litomyšlskému. Podací právo příslušelo ke tvrzi v sousedních Svojšicích, kterou až do poloviny 16. století drželi páni ze Svojšic, poté přešla sňatkem na Gerstorfy. ...Svojšice kostel neměly a proto se stojický kostel stal gerstorfským rodovým pohřebištěm, jak dokládá několik dochovaných náhrobníků s jejich erbem. Dnešní kostel Všech svatých pochází z konce 15. století. Někdy v průběhu 17. století zanikla stojická fara, od té doby kostel spadá pod farnost v Heřmanově Městci. Prostý, pozdně gotický kostel, byl přestavěn v roce 1707. Tehdy byla přestavěna jak loď, tak i věž. Další opravy jsou zaznamenány k roku 1889.
|
Přihlášení |
