klášter cisterciáků (jezuitů) s kostelem Nanebevzetí P. Marie, sv. Cyrila a Metoděje

Původní cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 moravs1 markrabětem Vladislavem Jindřichem. Kostel byl vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Presbytář byl ukončen asi v r. 1228, loď kolem r. 1240. Z původního kláštera se přes různé přestavby dochovaly pod kostelem románské vykopávky ze 13. století s lapidáriem, zachovanými portály, hlavicemi, které jasně prozrazují spojitost umělecké hutí mezi klášterním kostelem a nejranější stavební fází blízkého hradu Buchlova. Klášter se stal od 13. století střediskem rozsáhlého panství především v okolí, ale také v obvodu opavském, kolem Brna a na jižní Moravě. Klášterní komplex značně utrpěl v husitských válkách a po nich byl jen skromně obnoven. Po požáru v r. 1681 byl přebudován v honosné barokní panské sídlo s přiléhajícím barokním kostelem. Na výstavbě se podíleli četní umělci, kteří budovali celý areál až do r. 1777. Generální projekt přestavby pochází od neznámého architekta. Z umělců se zapsali na honosné výzdobě Paolo Pagani freskou v kostelní kapli, František Řehoř Eckstein a Karel František Töpper — výjevy v letní klášterní jídelně, Jan Jiří Etgens — úpravou kaple, řádový umělec Ignác Raab obrazem Cyrila a Metoděje s prospektem starého Velehradu a oltářními obrazy i nástropní malbou v refektáři z r. 1778. Jako sochaři se na výzdobě podíleli Ondřej Schweigel, Josef Antonín Winterhalder a František Hiernle. Štuková výzdoba interiéru pochází od Baltazara Fontany, nástěnné a stropní malby od F. Ecksteina a J. J. Etgense z 1. 1721 — 1722. Mohutný areál kláštera i prelatury a kostela uzavíral ze tří stran rozsáhlé nádvoří. Východní část sloužila prelatuře a byla stavěna v druhé polovině 17. a počátkem 18. století. Západní dlouhé křídlo pochází ze dvou stavebních období. Část sahající po…  číst dále