
Východomoravské město Hluk (německy Hulken) leží v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště. Nejvýznamnější památkou města je Hlucká tvrz. Další výraznou dominantou je opevněný barokní římskokatolický farní kostel sv. Vavřince s farou. Kostel je přístupný v době konání bohoslužeb, které se tu konají pravidelně. V těsné blízkosti kostela se rozkládá zchátralý Penkův dvůr. K zajímavým památkám patří také památkové domky v ulici Rajčovna.
Prvním známým hluckým farářem byl luterán Samuel Sitinius, jehož jméno se připomíná roku 1606. V době pobělohorské konfiskace, roku 1625, byl nekatolický pán hluckého panství Jan z Kunovic vyhnán a novým majitelem se stal katolický kníže Gundakar z Lichtenštejna, za něhož byla fara obsazena novým knězem. Prvním pobělohorským katolickým farářem se roku 1640 stal Jakub Ignác Celler. Zřejmě někdy na přelomu 17. a 18. století byl kostel obehnán pravidelnou obrannou zdí se čtyřmi bastiony v nárožích, které vystupují asi metr před líce zdi. U dvou západních bastionů jsou ještě štěrbinové střílny. Po požáru hluckého kostela sv. Vavřince došlo v letech 1735 -1741, zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna, k jeho obnově. Barokní přestavby se ujal lichtenštejnský stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Stejně jako původní kostel měl i nový chrám tři oltáře. K jejich posvěcení však došlo až roku 1803, kdy byl kostel nejspíše definitivně dokončen. V roce 1780 byla zásluhou faráře Františka Stárka v sousedství kostela postavena nová jednopatrová budova fary. Koncem 19. století došlo k úpravám kostela. Vznikla nová křížová cesta, nové sochy na oltáři Panny Marie a sv. Barbory, byla vyměněna okna, podlaha a přistavěna sakristie s oratoří. Roku 1899 byla kostelní věž, která do té doby svým rovným zakončením připomínala věž hradu, osazena měděnou bání. V roce 1922 byl kostel s farou nově opraven a v roce 1933 proběhla elektrifikace..