Pohled na akropoli hradiska ze severovýchodu s dobře patrnými valy a příkopy
© Luděk Vláčil 03/2017
Přes lokalitu hradiště (hradiště je v současné terminologii místo, kde se nacházejí terénní pozůstatky po hradisku) prochází zeleně značená turistická cesta. Na místo se lze dostat ze všech směrů po turistických cestách, kterých přes Chřiby vede mnoho. Jako výchozí bod je nejvhodnější využít parkoviště hradu Cimburk nebo obec Osvětimany odkud je to k lokalitě asi 3 km po žluté stezce. Na návrší asi 1 km severně od této obce u SKI Parku Osvětimany se nachází lokalita předpokládaného opevněného sídliště Osvětimany II. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Lokalita hradiště sv. Klimenta (někdy označovaná též Osvětimany I, lidově Klimentek) se nachází ve strategicky výhodné poloze, na protáhlé ostrožně vybíhající z hlavního hřebene, s nímž je propojena úzkou šíjí. ...Ostrožna přibližně trojúhelníkového tvaru o délce asi 1,4 km je od východu a západu chráněna horskou hradbou, od níž je však oddělena strmými svahy hlubokého údolí Klimentského potoka a jeho přítoků. Střední část ostrožny je tvořena širokým a poměrně plochým terénem s mírným sklonem k jihu. Z nejvyšší severovýchodní části plochy vystupuje vrcholek, jenž byl pravděpodobně uměle srovnán do plošiny oválného tvaru. Obvod vrcholku ohraničuje umělá terasa zpevněná pískovcovými kameny. Hradisko obepíná mohutné, dodnes dobře patrné, dvojité valové opevnění. Ze severovýchodní strany bylo další obloukovité opevnění přetínající šíji, která spojuje Klimentek s hlavním jižním hřebenem Chřibů. Prostor vnitřní plochy hradiště má rozlohu asi 8 ha. Vnější val obepíná celkovou plochu asi 22 ha. Výše dochovaného vnitřního valu v současnosti dosahuje na severovýchodě hradiska až 3 metry. Vnější opevnění ode dna příkopu ke koruně valu na severovýchodě hradiska v současnosti činí až 4 m. Vstup se nacházel zřejmě na jižní straně. Na akropoli hradiska jsou vyznačeny základy středověkého kostela z počátku třetí třetiny 14. století, vzniklého přestavbou původní kaple z 9. století. Vedle stojí novodobá dřevěná kaple z roku 1964 a zvonice sv. Gorazda z roku 1985.
Velkomoravské hradisko strážilo někdejší starou kupeckou cestu spojující střední Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. První písemná zmínka o této lokalitě pochází z listiny datované k 18. dubnu 1358, v níž olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnským augustiniánům „...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy...“. ...Lokalita byla známá odedávna a již v 17. století došlo k prvním průzkumům. V roce 1691 byl například v někdejší klášterní studni objeven zvon z roku 1521. Další výkopové práce byly prováděny v roce 1770, kdy hradisko nechali prokopat tehdejší majitelé panství, buchlovští páni, baroni z Petřvaldu. První archeologický výzkum, s cílem objevit pozůstatky velkomoravského kláštera, byl proveden v letech 1903–1905 Robertem Čechmánkem. Podařilo se mu objevit přímo v chrámové lodi kostela kosterní pozůstatky, zlomky kachlů a střepy keramiky z 14. století. Zajímavý nález se podařil v 30. letech 20. století nálezem zlaté byzantské mince, tzv. solidu císaře Theofila vládnoucího v letech 829-842. Již systematický archeologický výzkum byl zahájen v roce 1958 pod vedením V. Hrubého. Ten prokázal, že první etapa budování hradiska byla zahájena nejpozději v polovině 9. století. Není však vyloučeno ani starší osídlení v době bronzové. Osídlení hradiska bylo nejintenzivnější v období velkomoravském. To dokládají nálezy z akropole, kde bylo objeveno množství velkomoravské keramiky, množství dobytčích kostí a nástrojů. Zřejmě se v té době jednalo o velmi důležité a dobře opevněné místo. Po zániku Velké Moravy v 10. století se plocha sídliště postupně zmenšila a nejpozději v první polovině 12. století hradisko zřejmě zcela zpustlo. V průběhu 14. a 15. století byl vrch nově osídlen augustiniány. V roce 1421 měli klášter poničit husité ze Strážnice. Postupně, nejpozději na počátku 16. století, bylo místo opuštěno již natrvalo..
Traduje se, že pojmenování lokality souvisí se sv. Cyrilem a Metodějem, kteří měli z Chersonésu na toto místo přinést ostatky papeže sv. ...Klimenta. Kolem roku 1700 kronikář a přerovský farář Jan Jiří Středovský tuto lidovou pověst vztahující se k roku 864 zaznamenal takto: „Když se svatý Cyril obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky svatého Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky … ukrýti mimo hluk válečný.“ Na tomto místě měl být také údajně sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih. Zda se pověst zakládá na pravdě není známo. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko s kostelíkem bylo skutečně vybudováno Slovany někdy v polovině 9. století a je tedy dost možné, že zde sv. Cyril a Metoděj opravdu působili. Asi 1 km jihovýchodně od hradiště se nachází místo zvané Červené blato, o němž se traduje pověst z dob Velké Moravy. Tehdy země trpěla nájezdy nepřátel, jež chtěli slovanskému lidu vnutit svou víru a jazyk. Proto byla na hoře vybudována mohutná, dobře chráněná pevnost. Při napadení nepřátelské vojsko blížící se k hradbám od jihu přes rašeliniště zapadlo v bažinách, kde bylo pobito. Od těch dob se místo, dodnes rudě zbarvené krví nepřátel, nazývá Červené blato. Bažina již vyschla a zůstala tam jen krásná studánka s pitnou vodou..
|
Přihlášení |
