Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.
Hlavní obrázek místa
Pohled na akropoli hradiska ze severovýchodu s dobře patrnými valy a příkopy
© Luděk Vláčil 03/2017
Přes lokalitu hradiště (hradiště je v současné terminologii místo, kde se nacházejí terénní pozůstatky po hradisku) prochází zeleně značená turistická cesta. Na místo se lze dostat ze všech směrů po turistických cestách, kterých přes Chřiby vede mnoho. Jako výchozí bod je nejvhodnější využít parkoviště hradu Cimburk nebo obec Osvětimany odkud je to k lokalitě asi 3 km po žluté stezce. Na návrší asi 1 km severně od této obce u SKI Parku Osvětimany se nachází lokalita předpokládaného opevněného sídliště Osvětimany II. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Luděk Vláčil, 23.3. 2017
popis

Lokalita hradiště sv. Klimenta (někdy označovaná též Osvětimany I, lidově Klimentek) se nachází ve strategicky výhodné poloze, na protáhlé ostrožně vybíhající z hlavního hřebene, s nímž je propojena úzkou šíjí. Ostrožna přibližně trojúhelníkového tvaru o délce asi 1,4 km je od východu a západu chráněna horskou hradbou, od níž je však oddělena strmými svahy hlubokého údolí Klimentského potoka a jeho přítoků. Střední část ostrožny je tvořena širokým a poměrně plochým terénem s mírným sklonem k jihu. Z nejvyšší severovýchodní části plochy vystupuje vrcholek, jenž byl pravděpodobně uměle srovnán do plošiny oválného tvaru. Obvod vrcholku ohraničuje umělá terasa zpevněná pískovcovými kameny. Hradisko obepíná mohutné, dodnes dobře patrné, dvojité valové opevnění. Ze severovýchodní strany bylo další obloukovité opevnění přetínající šíji, která spojuje Klimentek s hlavním jižním hřebenem Chřibů. Prostor vnitřní plochy hradiště má rozlohu asi 8…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj:Kamenný klíč - Staroslovanské hrady- Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Roman Abušinov a Kateřina Sučková 2005, http://www.klimentek.cz, https://cs.wikipedia.org, http://www.osvetimany.cz a další, 20.3. 2017

historie

Velkomoravské hradisko strážilo někdejší starou kupeckou cestu spojující střední Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. První písemná zmínka o této lokalitě pochází z listiny datované k 18. dubnu 1358, v níž olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnským augustiniánům „...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy...“. Lokalita byla známá odedávna a již v 17. století došlo k prvním průzkumům. V roce 1691 byl například v někdejší klášterní studni objeven zvon z roku 1521. Další výkopové práce byly prováděny v roce 1770, kdy hradisko nechali prokopat tehdejší majitelé panství,…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: Kamenný klíč - Staroslovanské hrady- Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Roman Abušinov a Kateřina Sučková 2005, http://www.klimentek.cz, https://cs.wikipedia.org, http://www.osvetimany.cz a další, 20.3. 2017

pověsti

Traduje se, že pojmenování lokality souvisí se sv. Cyrilem a Metodějem, kteří měli z Chersonésu na toto místo přinést ostatky papeže sv. Klimenta. Kolem roku 1700 kronikář a přerovský farář Jan Jiří Středovský tuto lidovou pověst vztahující se k roku 864 zaznamenal takto: „Když se svatý Cyril obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky svatého Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky … ukrýti mimo hluk válečný.“ Na tomto místě měl být také údajně sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih. Zda se pověst zakládá na pravdě není známo. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko s kostelíkem bylo skutečně vybudováno Slovany někdy v polovině 9. století a je tedy dost…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: https://cs.wikipedia.org, http://www.klimentek.cz, http://www.osvetimany.cz a další, 20.3. 2017

Půdorys místa


© Lzdroj: http://www.klimentek.cz/opevneni
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Zlínský kraj,  Uherské Hradiště  (UH), Osvětimany

Místa v okolí

 kostel sv. Klimenta
 Kozel
 Koryčanská kaple
 Kazatelna
 Cimburk u Koryčan
 Vřesovice
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Koryčany
 kostel sv. Vavřince
 Střílky
 barokní hřbitov
 Dolní Moštěnice
 Střílky
 Johanka
 smírčí kříž
 Súsedská
 Žeravice
 Zástřizly
 Buchlov
 Smraďavka
 Haluzice
 kaple sv. Barbory
 Žádovice
 Kostelec
 Bohuslavice
 kostel sv. Václava
 Nemotice
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Václava
 Ořechov
 Chvalnov
 Buchlovice
 Lísky
 Bukovanský mlýn
 Hrádek u Snovídek
 Brankovice
 sekvojovec obrovský
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Rocha
 Cetechovice
 Domanín
 kaple sv. Josefa
 Kyjov
 mariánský sloup
 Vlkoš
 Nechvalín
 Polešovické rybníky
 větrný mlýn
 Vracov
 Roštín I
 Brdo
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Vavřince
 Salaš
 Nové Zámky
 Sobůlky
 kostel sv. Anny
 Bzenec
 Bzenec
 Dolní Hrádek
 hrádek v poloze Valy
 Roštín II
 mariánský sloup
 Litenčice
 městský dům č.p. 2
 židovský hřbitov
 Na Salárně
 Horní Hrádek
 Věteřov
 Chvalkovice
 Nevojice
 Milonice
 Milonice
 kostel sv. Anny
 morový památník
 Hoštice
 Palánek
 Komorov
 Díl u Božího syna
 archeoskanzen Modrá
 Svatobořice
 socha sv. Floriána
 Modrá
 hrádek u Nevojic
 Bunč
 Svárov
 Chvalkovice
 Strážovice
 Lebedov
 Milotice
 Zdenička
 kostel Všech Svatých
 Nové Hvězdlice
 Zdislavice
 Komínské skály
 Vícemilice
 Nové Hvězdlice
 statek Světlá
 kostel Všech Svatých
 Kojátky
 Uherský Ostroh
 Stavěšice
 Pavlovice
 Baťův kanál
 Budačina
 kaple sv. Floriána
 sousoší Panny Marie
 Veselí nad Moravou
 synagoga
 kostel Panny Marie
 židovský hřbitov
 Šardice
 Bohdalice
Základní informace místa
ID místa: 13305
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.3.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama