hradisko sv. Klimenta

Pohled na akropoli hradiska ze severovýchodu s dobře patrnými valy a příkopy

© Luděk Vláčil 03/2017

Lokalita hradiště sv. Klimenta (někdy označovaná též Osvětimany I, lidově Klimentek) se nachází ve strategicky výhodné poloze, na protáhlé ostrožně vybíhající z hlavního hřebene, s nímž je propojena úzkou šíjí. Ostrožna přibližně trojúhelníkového tvaru o délce asi 1,4 km je od východu a západu chráněna horskou hradbou, od níž je však oddělena strmými svahy hlubokého údolí Klimentského potoka a jeho přítoků. Střední část ostrožny je tvořena širokým a poměrně plochým terénem s mírným sklonem k jihu. Z nejvyšší severovýchodní části plochy vystupuje vrcholek, jenž byl pravděpodobně uměle srovnán do plošiny oválného tvaru. Obvod vrcholku ohraničuje umělá terasa zpevněná pískovcovými kameny. Hradisko obepíná mohutné, dodnes dobře patrné, dvojité valové opevnění. Ze severovýchodní strany bylo další obloukovité opevnění přetínající šíji, která spojuje Klimentek s hlavním jižním hřebenem Chřibů. Prostor vnitřní plochy hradiště má rozlohu asi 8…  číst dále

Velkomoravské hradisko strážilo někdejší starou kupeckou cestu spojující střední Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. První písemná zmínka o této lokalitě pochází z listiny datované k 18. dubnu 1358, v níž olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnským augustiniánům „...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy...“. Lokalita byla známá odedávna a již v 17. století došlo k prvním průzkumům. V roce 1691 byl například v někdejší klášterní studni objeven zvon z roku 1521. Další výkopové práce byly prováděny v roce 1770, kdy hradisko nechali prokopat tehdejší majitelé panství,…  číst dále

Traduje se, že pojmenování lokality souvisí se sv. Cyrilem a Metodějem, kteří měli z Chersonésu na toto místo přinést ostatky papeže sv. Klimenta. Kolem roku 1700 kronikář a přerovský farář Jan Jiří Středovský tuto lidovou pověst vztahující se k roku 864 zaznamenal takto: „Když se svatý Cyril obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky svatého Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky … ukrýti mimo hluk válečný.“ Na tomto místě měl být také údajně sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih. Zda se pověst zakládá na pravdě není známo. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko s kostelíkem bylo skutečně vybudováno Slovany někdy v polovině 9. století a je tedy dost…  číst dále

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

89-90 Slovácko - Chřiby a jižní Haná

Cykloturistické mapy, Kartografie

63 Slovácko - Chřiby

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

155 Slavkov. Ždánický les. Hodonínsko

157 Chřiby. Kroměřížsko. Zlínsko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

27 Okolí Brna - sever. Moravský kras

28 Okolí Brna - jih. Pálava

29 Bílé Karpaty. Chřiby