kostel Nejsvětější Trojice

Jana Sarkandera). Nad oltářem je obraz Nejsvětější trojice od Ignáce Viktorina Raaba (1715-1787), jednoho z největších českých barokních malířů. R. 1882 byl obraz nahrazen kopií malíře Jana Zapletala, poté několikrát restaurován (částečně nevhodně; narušen). Na své místo se vrátil r. 1942, poslední restaurace provedena r. 2008. Boční oltáře - Levý boční oltář Panny Marie a pravý boční oltář sv. Josefa - jsou z r. 1780. Oltářní obrazy Navštívení Panny Marie a Sen sv. Josefa namaloval r. 1855 malíř Jan Zapletal podle pův. obrazů jezuity Ignáce Viktorina Raaba, které se nezachovaly. Křtitelnice z šedého Cetechovského mramoru byla vytvořena r. 1754. Interiér zdobí barokní sochy sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Floriána a sv. Sebastiána. Pískovcová socha sv. Jana Sarkandera byla vytvořena patrně r. 1750. Dřevěná socha sv. Judy Tadeáše, stojící vlevo od oltáře, byla vytvořena na přel. 19. a 20. stol. V interiéru je řada dalších dřevěných a sádrových soch. Loď kostela se dělí na starší část o čtvercovém půdorysu s klenutým stropem, na který navazuje moderní chrámová loď, postavená r. 1934. Moderní přístavba je obdélníková, s plochým stropem. Zdobí ji 14 obrazů s motivem křížové cesty, které namaloval r. 1946 zdounský rodák Zdeněk Máčel, český malíř, grafik a sochař. Ke starší části lodi na jižní straně přiléhá kaple, strop zdobí čtyři fresky z r. 1936 od ak. malíře Jano Köhlera, znázorňující sv. Anežku Českou, sv. Václava, sv. Ludmilu a sv. Vojtěcha. K lodi ze severní strany přiléhá čtyřboká třípatrová věž s renesanční kopulí. V prvním patře je hodinový stroj, v druhém patře je zvonice se dvěma zvony: zvon Panny Marie zdobený reliéfy (500 Kg) z r. 1697 a zvon bl. Jana Sarkandera (390 Kg). Nad nimi je ve věžičce zavěšený zvon sv. Dominika (50 Kg) a ještě nad ním je umíráček (20 Kg). V kostele byly pův. varhany z r. 1866, které byly r. 1937 pro špatný stav nahrazeny novými varhanami. R. 1996 byly instalovány elektrické varhany. Boční vhod do kostela zdobí kamenný erb Zoubků ze Zličína, pocházející z konce 16. století. Zvenčí vedle vchodu jsou druhotně osazeny náhrobní kameny pána Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína, které byly vytvořeny v obd. renesance. Figurální a znakový náhrobník je vysoce ceněn pro výjimečně jemné kamenické zpracování..

Existuje teorie (podle Františka W. Peřinky, autora Vlastivědy moravské), že kostel vznikl přestavbou původní tvrze, pravděpodobnější se ale zdá být varianta že tvrz stávala na prostranství těsně za kostelem (tvrz byla zpustošena husity r. 1423, r. 1520 se uvádí již jako zaniklá). Ke gotickému kostelu s malou věžičkou se zvonem byla r. 1570 přistavěna majitelem zdounského panství Joachimem Zoubkem ze Zdětína renesanční věž. Z doby renesance pochází také kamenný reliéfní náhrobník Jana Jiřího Zoubka ze Zdětína, druhotně osazený vedle vchodu do kostela. Náhrobník, jenž připomíná také děti pana Jana Jiřího, které zemřely krátce po něm, je unikátní provedením – jedná se o výjimečně jemnou kamenickou práci. R. 1613 byla provedena oprava věže na popud faráře Jana Sarkandera (později svatořečeného). V l. 1745-1749 byl kostel barokně přestavěn, v této době bylo přistavěno presbyterium, sakristie a vrch věže. Přestavbu zadala jezuitská kolej v Uherském Hradišti, která byla v té době majitelem zdounského panství. R. 1764 byla věž zvýšena a osazena hodinami. R. 1861 byla přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera za podpory hraběnky Leopoldiny z Thun–Hohensteinů. Jan Sarkander (1576-1620) byl kněz a mučedník olomoucké arcidiecéze, který působil ve Zdounkách poč. 17. stol. Blahoslavený byl 3.11.1859 v Římě, svatořečen byl 21.5.1995 Janem Pavlem II. v Olomouci. Za první světové války, r. 1917, byly zrekvírovány 4 z původních 6 zvonů. R. 1927 byly vyrobeny tři nové zvony, které však byly společně s jedním starším zvonem zrekvírovány r. 1942 za 2. světové války. V letech 1934-1936 byla přistavěna moderní chrámová loď na místě původní lodi, která již nevyhovovala svou kapacitou a také byla ve špatném stavu. R. 1934 bylo během stavebních úprav také odkryto silné zdivo při jižní kostelní zdi, pravděpodobně zdivo původní tvrze. Za kostelem leží hřbitov, který byl od r. 1810 čtyřikrát rozšiřován..