Nový Tábor

Při obci Nedakonice u Uherského Hradiště vzniklo koncem roku 1420 opevněné sídlo radikálních husitů. Bylo nazváno Nový Tábor a zaujalo polohu na dnes již zaniklém Nedakonickém ostrově. Ten byl obtékán řekou Moravou a obklopovaly ho četné mokřady a bažiny s lužním lesem. Iniciátory opevněného hradiska byli Bedřich ze Strážnice a Tomáš z Vizovic. Centrum husitství na Moravě vydrželo pouhý jeden rok. Hlavním důvodem byl odpor zdejší šlechty k husitství, věrnost markrabství králi Zikmundovi a jeho pozdějšímu zeti Albrechtovi II. Přesto zdejší základna nadělala mnoho starostí, neboť z Nového Tábora byly pořádány výpady do okolí. Byl např. vypálen klášter na Velehradě s opatem a mnichy, pokus obsadit Kyjov či odražen výpad katolického vojska Jana XII. Železného. Velké vrásky způsobilo tažení husitů po bitvě na Vítkově na Moravu. Problém vyřešilo až říjnové tažení Zikmunda a jeho spojenců. Když bylo obsazeno Uherské Hradiště, předal velení uherskému magnátovi Ladislavu Blagayovi. 25.10.1421 byla v prostorech Nového Tábora svedena bitva s vojskem husitů. V ní padl Tomáš z Vizovic, Bedřich ze Strážnice uprchl a zbylí husité se stáhli do Uherského Ostrohu. Zde město husité uhájili. Zikmundovo vojsko se nakonec přesunulo do Čech. Nový Tábor byl opuštěn a již nebyl obnoven. Máme však ještě písemnou zmínku z roku 1423, kdy zde měl při průchodu husitských vojsk poobědvat samotný Žižka. Tato zpráva však nebude pravdivá a zřejmě jen popisuje tažení orebitů. Pokud bychom dnes hledali přesné místo onoho opevněného tábora či hradiště, nebudeme asi úspěšní. Místo se doposud nepodařilo lokalizovat ani archeologům. Důvodem je značná přeměna krajiny kolem řeky Moravy. V roce 1934 totiž došlo k regulaci původního koryta. Podle výzkumů spolku Velehrad v roce 1880 měl Nový Tábor zaujímat místo jižně pod obcí v lokalitě Sádky. Dnes pomístní název připomíná jen zdejší…  číst dále