© Luděk Vláčil 03/2016
Kostel má délku 35 metrů a největší šířku 19 metrů. Je postaven na půdorysu kříže a chrámová klenba je řešena třemi kopulemi. Uprostřed kostela je hrobka Marie Crestencie z Petřsvaldu. V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta Joži Uprky z roku 1897. Oltář z bílého kararského mramoru pochází z roku 1906. Kostelní hodiny od mistra Adamce z Čáslavi pocházejí z roku 1912. U vchodu do kostela stojí kamenný kříž a dřevěný misijní kříž.
První doložená zmínka o vsi Žeravice pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Kdy ve vsi vznikla první sakrální stavba není známo. Kolem roku 1538 v Žeravicích sídlili čeští a moravští bratři a konaly se zde bratrské synody. Na synodě konané 26. dubna 1616 byl ordinován na kněze Jan Amos Komenský. Základní kámen kostela položil v roce 1722 jeho patron Hanuš Dětřich Petřsvaldský. Již v roce 1728 byla stavba dokončena a zasvěcena Stětí sv. Jana Křtitele. Do kostela byly zavěšeny tři zvony. Pocházely z bývalého bratrského sboru a zvon na malou věž daroval Zikmund z Petřsvaldu. Největší ze zvonů vážil 27 q a 15 funtů. V roce 1775 zachvátil Žeravice velký požár, při němž vyhořel i kostel a žár roztavil jeho zvony. V roce 1776 byly zvony znovu přelity a po dokončení rekonstrukce v roce 1803, spolu s malým zvonem z radnice, umístěny do kostela. Do chrámového interiéru byly… číst dále
|
Přihlášení |
