© Luděk Vláčil 03/2016
Slovácká obec Žeravice (německy Scherawitz) se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín 8 km východně od Kyjova. V severní části obce u hlavní silnice naproti budově bývalého zámku, dnešní školy, stojí v malém parku farní kostel Stětí svatého Jana Křtitele z let 1722–1728. K dalším památkám obce patří například hřbitovní kaple svaté Barbory z roku 1689 s vyřezávaným oltářem ze 17. století. Dále je tu zajímavý památník J. A. Komenského, který připomíná den 26. dubna 1616, kdy zde byl na bratrské synodě vysvěcen na kněze.
Kostel má délku 35 metrů a největší šířku 19 metrů. Je postaven na půdorysu kříže a chrámová klenba je řešena třemi kopulemi. ...Uprostřed kostela je hrobka Marie Crestencie z Petřsvaldu. V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta Joži Uprky z roku 1897. Oltář z bílého kararského mramoru pochází z roku 1906. Kostelní hodiny od mistra Adamce z Čáslavi pocházejí z roku 1912. U vchodu do kostela stojí kamenný kříž a dřevěný misijní kříž..
První doložená zmínka o vsi Žeravice pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Kdy ve vsi vznikla první sakrální stavba není známo. Kolem roku 1538 v Žeravicích sídlili čeští a moravští bratři a konaly se zde bratrské synody. ...Na synodě konané 26. dubna 1616 byl ordinován na kněze Jan Amos Komenský. Základní kámen kostela položil v roce 1722 jeho patron Hanuš Dětřich Petřsvaldský. Již v roce 1728 byla stavba dokončena a zasvěcena Stětí sv. Jana Křtitele. Do kostela byly zavěšeny tři zvony. Pocházely z bývalého bratrského sboru a zvon na malou věž daroval Zikmund z Petřsvaldu. Největší ze zvonů vážil 27 q a 15 funtů. V roce 1775 zachvátil Žeravice velký požár, při němž vyhořel i kostel a žár roztavil jeho zvony. V roce 1776 byly zvony znovu přelity a po dokončení rekonstrukce v roce 1803, spolu s malým zvonem z radnice, umístěny do kostela. Do chrámového interiéru byly přidány obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta Joži Uprky dokončená v roce 1897. V roce 1886 bylo upraveno okolí kolem kostela. Byl srovnán svah, vydlážděna cesta, zahrada parkově upravena a vysázeny lípy. V roce 1899 byly pořízeny vzácné varhany zabudované mistrem Čapkem z Kremže a v roce 1906 byl postaven oltář z bílého kararského mramoru. V roce 1912 byly původní věžní hodiny, zhotovené v roce 1876 Janem BěIíkem z Boršic, nahrazeny novými od mistra Adamce z Čáslavi. Kostelní hodiny i zvony udržovala obec a ustanovovala také poplatek za zvonění. Za první světové války byly zabaveny všechny kostelní zvony i cínové píšťaly varhan a použity na válečné účely. Ani druhá světová válka následně zhotovené zvony neušetřila..
|
Přihlášení |
