Severní část lokality od jihovýchodu
© Luděk Vláčil 05/2018
Hradiska (též hradiště) byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna taková lokalita se nacházela asi 2,5 km jihozápadním směrem od středu obce Roštín.
Na rozcestí zvané "Pod Brdem", ležící těsně pod hradiskem, se dostanete po zelené turistické stezce z obce Roštín kolem koupaliště, kde se dá zaparkovat, starého kina a lurdské jeskyně. Z rozcestí na konci zelené značky Vás k lokalitě navede ukazatel. Na nejvyšším místě hradiska, vrcholu Brdo (586,7 m n. m.), se nachází rozhledna s pokladnou a posezením. Lokalita hradiska zabírá prostor hřebene s vrcholy Brdo a Malé Brdo. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Hradiště oválného půdorysu o délce asi 800 metrů a šířce cca 100 metrů na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo (586,7 m n. m.) a Malé Brdo (585,8 m n. m.) oddělenými nevýrazným sedlem, bylo vybudováno zřejmě již v pravěku. ...Opevněná lokalita dosahovala rozlohy asi 4,5 hektaru. Val je patrný na severním, jihovýchodním a jižním obvodu, kde se jeho výška pohybuje mezi 1,5 až 2 metry. Na příkřejším jihozápadním a severním okraji hradiska není fortifikace patrná. V jihozápadní části je val přerušen vstupem. Příkop je zřetelný pouze v jednom kratším úseku. V literatuře lokalitu poprvé popsal v roce 1890 F. Přikryl, který ji, podobně jako později I. L. Červinka, považoval za velkomoravské hradiště. Do doby halštatské hradiště zařadil až v roce 1948 V. Hrubý. Z halštatského období pocházejí i další nálezy ze 70. a 80. let 20. století. Další objevy dokládají osídlení lidem slezské fáze lužické kultury popelnicových polí v pozdní době bronzové, a později i slovany v raném středověku..
|
Přihlášení |
