kaple Zjevení Páně

Zdi presbytáře jsou prolomeny lomenými okny s kamennými kružbami. Jižní a severní stěny lodi jsou prolomeny dvojicemi štíhlejších a vyšších oken s kamennými ostěními. Západní průčelí s velkým hrotitým portálem a vysokým štítem je ve střední části prolomeno rozetou a nad ní drobnějším sdruženým okénkem. Ze sedlové střechy lodi vystupuje štíhlý sanktusník..

Kaple měla původně sloužit mnichům a později i poutníkům a lidem z předklášteří. V roce 1421 byl areál kláštera poničen husity. V době třicetileté války v letech 1623 a 1626 byl klášter znovu vypálen. Tyto události se pravděpodobně dotkly i Cyrilky. Po opravách kaple sloužila návštěvníkům Velehradu, kteří nepatřili mezi členy řádu. Při postupném zvyšování počtu obyvatel Velehradu začala kaple sloužit jako farní kostel Těla a krve Páně. Po zrušení kláštera roku 1784 funkci farního kostela převzal klášterní kostel. Chrám Těla a krve Páně sloužil pouze jako hřbitovní kaple. Po vzniku nového hřbitova v roce 1832 kaple Těla a krve Páně přestala být zcela užívána. Za hraběte Jiřího ze Siny měla kaple sloužit jako seník či sklad střelného prachu. Stavbu zachránilo hlavně to, že byla v povědomí lidí mylně považována za památný kostelík z dob Velké Moravy, v němž sloužili mše Cyril a Metoděj. Starý text uvádí „Do Cyrilky kladli případ onen, kterak rozhněvaný král Svatopluk vjel na koni do chrámu, a to při pozdvihování chtěje potrestati Metoděje, že nečekal se mší svatou, až by král navrátil se domů z oblíbeného honu.“

Kapli koupil arcibiskup Bedřich Fürstenberg a navrátil jí její původní účel. V letech 1862–1863 byla stavba velmi zdařile upravena architektem Josefem Lippertem v neogotickém slohu, bylo změněno patrocinium na Zjevení Páně a dostala název Cyrilka. První archeologický průzkum proběhl v roce 1907. V první polovině 20. století v době rozvíjejícího se unionismu (myšlenky sjednocení církve), vznikla myšlenka vytvořit na Velehradě posvátný liturgický prostor ke slavení byzantsko-slovanské liturgie. V roce 1929 byla pro obřady řeckokatolické a pravoslavné určena právě Cyrilka. V interiéru byl instalován dřevěný ikonostas, který maloval akademický malíř Vladimír Novotný. V roce 2012 byl kostelík opraven a proběhl i historický průzkum. Stavba je i v odborných textech, označována jako kaple, ale také jako kostel současně. V současnosti se připravuje obnovení interiéru ke slavení byzantsko-slovanské liturgie..