Cyrilka
© Luděk Vláčil 05/2022
Kaple je orientovanou sakrální stavbu s obdélnou, plochostropou lodí a odsazeným pětibokým presbytářem, jehož nároží jsou vzepřena diagonálně situovanými opěrnými pilíři. Presbytář je zaklenutý jedním polem žebrové šestidílné klenby. Zdi presbytáře jsou prolomeny lomenými okny s kamennými kružbami. Jižní a severní stěny lodi jsou prolomeny dvojicemi štíhlejších a vyšších oken s kamennými ostěními. Západní průčelí s velkým hrotitým portálem a vysokým štítem je ve střední části prolomeno rozetou a nad ní drobnějším sdruženým okénkem. Ze sedlové střechy lodi vystupuje štíhlý sanktusník.
Vznik kaple Těla a krve Páně je různými badateli kladen do období před či po polovině 13. století. Stavba pravděpodobně vznikla až na místě vnější ohradní zdi kláštera z počátku 13. století. Kaple měla původně sloužit mnichům a později i poutníkům a lidem z předklášteří. V roce 1421 byl areál kláštera poničen husity. V době třicetileté války v letech 1623 a 1626 byl klášter znovu vypálen. Tyto události se pravděpodobně dotkly i Cyrilky. Po opravách kaple sloužila návštěvníkům Velehradu, kteří nepatřili mezi členy řádu. Při postupném zvyšování počtu obyvatel Velehradu začala kaple sloužit jako farní kostel Těla a krve Páně. Po zrušení kláštera roku 1784 funkci farního kostela převzal klášterní kostel. Chrám Těla a krve Páně sloužil pouze jako hřbitovní kaple. Po vzniku nového hřbitova v roce 1832 kaple Těla a krve Páně přestala být zcela užívána. Za hraběte Jiřího ze Siny měla kaple sloužit jako seník či sklad… číst dále
|
Přihlášení |
