
Zámek leží na okraji vsi, přímo u silnice. Jak upozorňuje cedule na vratech je v soukromém vlastnictví. Rozlehlý park kolem něj je neupravený a stejně tak působí budova zámku. Zámek je cenný hlavně tím, že zůstal nedotčený jeho ráz josefínského ranného klasicismu. Podstatným způsobem se ho tedy nedotkly úpravy pro cosiální ústav ani vznik menších staveb v parku.
Tříosý mělký rizalit je ukončen trojúhelníkovým štítem se znakem Dubských z Třebomyslic. Před vchodem upoutává pozornost honosný balkón. Fasády průčelí bohatě členěny. Úprava romantického parku pochází od vrchního zahradníka císaře Josefa II. Rozenthala. Částečně dochovaný v původní podobě. Menší, volně řešený a na svou rozlohu dendrologicky poměrně bohatý zámecký park. Osa široké lipové aleje představuje původní barokní dispozici spojující zámek s dvorem. Pravoúhlý půdorys s rondely na křižovatkách cest rozšířil areál po J terase nad zámek; kolem r. 1800 zde byl postaven orientální pavilón. Ještě před r. 1827 byl za silnicí založen nový, volně řešený park s rodinnou hrobkou. Zač. 20.stol. vzniklo rozárium a celý areál byl doplněn altánem, pylonem, loveckým pavilónem a antickým chrámkem zv. Sofiin pavilón. Rodinná hrobka Dubských z Třebomyslic. Je zde pochována rakouská spisovatelka Marie Dubská, provdaná Ebnerová z Eschenbachu, která se na zámku narodila a prožila zde velkou část svého života. Je často nazývána rakouská Božena Němcová. Ke svým povídkám volila i látku z českého prostředí, z okolí Zdounek..
První přestavbu provedl Antonín Valentin Kaschnitz z Weinbergu roku 1790. Z této doby pochází dvě boční křídla. Další úpravy potom provedli Dubští z Třebomyslic po roce 1830..