Zdounky

V roce 1561 při prodeji panství Erazimovi z Bobolusk je již tvrz přímo zmiňována jako součást prodávaného majetku. Ve Zdounkách stávala ještě jiná tvrz, která však byla zpustošena společně s městečkem pravděpodobně r. 1423 při tažení husitů. Tehdy na tvrzi sídlil Štěpán z Vartnova, který byl později za škody na tvrzi ve Zdounkách odškodněn králem Zikmundem. R. 1520, při prodeji zdounského panství Janem z Lomnice Hynkovi z Kunčic, je tvrz již zmiňována jako zpustlá. Později zanikla nebo byla přestavěna na kostel. Oproti tomu tvrz, která byla v 16. století nově vybudovaná, měla dál svojí historii. Její majitel Erazim z Bobolusk († 1564) ji odkázal Zoubkům ze Zdětína. Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského, přestavěl na počátku 17. století tvrz na renesanční zámek. Kateřina Zoubková ze Zdětína († 1636) odkázala Zdounky jezuitskému řádu (k založení nové koleje na Moravě). V polovině 17. století jezuité zámek přestavěli v barokním stavebním stylu do podoby, v jaké ho známe dnes. R. 1661 byla v prvním poschodí vybudována barokní kaple řádového světce Ignáce z Loyoly. Po zrušení řádu r. 1773 připadl zámek studijnímu fondu, který ho v roce 1804 prodal Antonínu Valentinu Kaschnitzovi z Weinbergu, který měl v té době zámek pronajatý. R. 1806 prodal A. V. Kaschnitz zámek hraběnce Arnoštce Lamberkové, roz. Salm-Neuburkové. V pol. 19. stol. nechali Lamberkové z důvodu modernizace stavebně upravit interiéry zámku, a také nechali upravit okolí zámku na přírodní anglický park. R. 1889 postoupila Leopoldina Lamberková zámek své dceři Josefě a jejímu muži, knížeti Bedřichu Arthuru Thurn-Taxisovi. Po knížeti zdědila zámek jeho dcera Marie, provdaná Strachwitzová. Posledním pánem na zámku byl Hugo Bedřich Strachwitz, jemuž byl zámek v roce 1948 zkonfiskován. Poté byl zámek ve správě MNV Zdounky a budova sloužila jako domov důchodců. Po r. 1989 byl zámek vrácen v restitučním řízení dědicům rodu Strachwitzů, v současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný..