
Městys Polešovice leží na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby asi 10 km jihozápadně od Uherského Hradiště. Jde o vinařskou obec nacházející se ve Slovácké vinařské podoblasti. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy patřila nově založenému cisterciáckému klášteru na Velehradě. V roce 1595 došlo k jejímu povýšení na městečko císařem Rudolfem II. s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního a právem užívat znak. Status městyse byl obci vrácen roku 2007. Nyní zde žije přibližně 2000 obyvatel.
Kostel sv. Petra a Pavla stojí v severní části městyse ve Vinařské ulici.
Je ale jisté, že kostel je staršího data. Současný barokní kostel je nejméně třetí stavbou na stejném místě a je největší stavbou na statcích velehradského kláštera. Vystavěn byl za opata Josefa Malého v letech 1725-1734. Svým charakterem, pokud jde o vnitřní výzdobu, odpovídá umělcům pracujícím na velehradském chrámu, k nimž se řadí Baldasare Fontana. Dne 9. října 1735 byl kostel vysvěcen olomouckým biskupem Otto Ehrenreichem. Exteriér kostela i jeho vnitřní výzdoba si i přes několikeré obnovy a restaurace uchovaly původní barokní podobu. Současný barokní kostel je jednolodní orientovanou stavbou s pravoúhlým kněžištěm, k němuž je na podélné ose přistavěna sakristie. K jižní stěně lodi je připojena čtyřboká věž, která byla přistavěna dodatečně. Vnější délka kostela činí 46 m, šířka lodi je 17,6 m a šířka kněžiště 12 m. Nad pískovcovým ostěním hlavního portálu je umístěn kamenný znak opata Josefa Malého s letopočtem 1733. Klenba kostela je tvořena dvěma plackami, které oddělují od klenby nad hudební kruchtou a mezi sebou mohutné hladké pasy. Placky jsou opatřeny čtveřicemi nástěnných maleb. Poblíž hudební kruchty malby představují Mariino zvěstování, starozákonního krále Davida hrajícího na harfu a sv. Cecílii, patronku církevního zpěvu a hudby. Blíže k oltáři malby zpodobňují čtyři evangelisty s atributy: sv. Matouš s andělem, sv. Marek se lvem, sv. Lukáš s býkem a sv. Jan s orlem a kalichem. Hlavní oltář svojí architektonickou kompozicí i uměleckou výzdobou je dílem Baldasare Fontany. Vysoký oltářní nástavec je vyplněn štukovou výzdobou představující uprostřed holubici Ducha svatého. Původní obraz nad oltářem přemaloval na počátku našeho století malíř Jan Soják (1874 - 1922). Obraz představuje patrocinium kostela Knížata apoštolská sv. Petra a Pavla. Nad původním mramorovým rámem je v barokní kartuši znak cisterciáckého řádu s křížem a písmeny MORS. Hlavní oltář s tabernáklem (svatostánkem) je z velké části původní. Ve věnci je umístěn obraz Černé Madony s Ježíškem. Po stranách jsou na soklech umístěny alabastrové sochy sv. Cyrila a Metoděje. Vitráže oken v kněžišti představují na levé straně sv. Annu s Pannou Marií jako s mladou dívkou a na pravé straně sv. Josefa s Ježíškem. Kazatelna je barokním řezbářským dílem. Schodiště na ni vede od hlavního oltáře. Na levé straně lodi kostela je umístěn boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Oltářní plátno představuje P. Marii v kruhu andělů s růžemi v rukou vznášející se k nebi. Na protější pravé straně lodi kostela je boční oltář sv. Michaela archanděla. Na hudební kruchtě jsou umístěny varhany, které roku 1985 vestavěla firma Varhany Brno do starší skříně. Na stěně za varhanami kolem okna zhotovil v témže roce olomoucký sochař Josef Hladík reliéf představující andělský sbor s hudebními nástroji. Kostel sv. Petra a Pavla je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a po klášterním kostele na Velehradě nejcennějším dílem vrcholného baroka na statcích velehradského kláštera. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka..