
Troubecká tvrz nepochybně stávala na západním konci vesnice v zahradě mezi domy č. p. 42 a č. p. 126, kde se říká "Na vale". Z tvrze se dodnes zachoval výrazný 4 až 5 m vysoký plochý pahorek o půdorysu přibližně čtyřbokého lichoběžníku se zaoblenými rohy s rozměry cca 23 a 26 m. Boky pahorku jsou dost strmé. Majitelé pozemku nedávno postavili na východě dílny a garáže, přičemž byl svah účelově odkopán. Pahorek dříve obepínal příkop a val. Dnes je již okolní terén rozvezen a po valu zůstal pouze terénní stupeň.
Po staletí byly Troubky rozděleny na dvě části. První díl byl manský a patřil olomouckým biskupům. Druhý (tzv. alodní) patřil ke zdouneckému statku. Tvrz se prvně připomíná až v 15. století. V roce 1464 byla tvrz i s poplužním dvorem, štěpnicí a rybníkem postoupena (prodána) jako biskupské léno Janu Počenskému z Bořitova, který měl na tvrzi sídlit. Od roku 1475 patřily Troubky Bítovským z Lichtenburka. V roce 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji roku 1490 připojili k Litenčicím. Tím tvrz v Troubkách ztratila význam a již nebyl žádný důvod ji udržovat. V 16. století drželi biskupskou část vesnice, v níž byla tvrz, různí leníci například vladykové z Hrádku a z Koněpas. Naposledy se pustá tvrz vzpomíná v roce 1552. Prameny o troubecké tvrzi se dále značně rozcházejí. Podle knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I – Jižní Morava, tvrz bezestopy zanikla. V publikaci Hrady a zámky na Moravě A-Z na cesty se uvádí, že zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu č. p. 42. Podle dalšího zdroje je však zmíněné tvrziště zřejmě pozůstatkem pozdější tvrze, zmiňované v roku 1616, která vznikla až v 2. polovině 16. století. Jisté je, že na zahradě mezi domy č. p. 42 a č. p. 126 se nachází pahorek, jenž je téměř jistě tvrzištěm.