© Martin Tlach, 07/2012
Samotný kostel je postaven v románském slohu s barokními úpravami. Jedná se o východně orientovanou stavbu s kněžištěm, lodí a sakristií. Kamenné zdi mají tloušťku 1,2 m, loď i kněžiště mají původní freskové malby z konce 14. století. Hlavní oltář kostela je barokní, z 3. čtvrtiny 17. století, s původní kamennou menzou a některými pozdějšími doplňky z 19. stol. Boční oltáře patří sv. Anně (kolem r. 1834) a Panně Marii. V medailonu nad římsou je hodnotný raně barokní obraz Panny Marie Bolestné. Na triumfálním oblouku je krucifix z r. 1840. Velmi hodnotná je gotizující kazatelna (na Moravě ojedinělý typ) a kamenná křtitelnice z konce 13. stol. Kostel s hřbitovem je obehnán kamennou zídkou a zaujímá půdorysně oválný tvar. U kostela je socha sv. Valentýna z pol. 18. stol., za kostelem kříž z r. 1746.
Nejstarší dochovaná písemná zpráva, zmiňující obec Tečovice, pochází z roku 1141. Roku 1307 se zmiňuje samostatné panství, které držel jistý Buň z Tečovic. Jeho tvrz sousedila s kostelíkem. Zda se jednalo o nynější kostel sv. Jakuba Většího není stoprocentně prokázáno, ale tato možnost je, vzhledem k stáří stavby, pravděpodobná. Datace kostela sv. Jakuba Staršího se klade k roku 1260. Tvrz zanikla ještě před koncem 14. století. Zajímavou postavou obce je jistý kněz Milíč z Tečovic. Ten údajně odešel do Kroměříže a soudí se, že právě on byl významným kazatelem – Janem Milíčem z Kroměříže. U Tečovic měl též roku 1470 vojenské ležení král Jiří z Poděbrad.
|
Přihlášení |
