Laudonský hřbitov s náhrobky členů rodu von Loudon

Bystřice pod Hostýnem
Hřbitov svob. pánů Loudonů a jejich příbuzných vybudovaný v r. 1894 Arnoštem Loudonem. V areálu mnoho samostatných náhrobků šlechty, kterým dominuje hřbitovní kaple dle projektu Arch. K. Mayeredera. Uvnitř oltářní obrazy akad. Malíře H. Schwaigera.
Hlavní obrázek místa
tzv. laudonská hřbitovní kaple
průčelí
© Jan P. Štěpánek 10/2007
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Netypický a z vlastního městského hřbitova vydělený okrsek označovaný jako tzv. Laudonský hřbitov. Nachází se zde několik větších i menších náhrobků potomků rodu svobodných pánů z Loudonů (Laudonů) a jejich příbuzných, kteří bystřické panství jako poslední šlechtici vlastnili. Hřbitov se nachází v těsném sousedství městského hřbitova, s nímž je v současné době propojen, při silnici z Bystřice pod Hostýnem k poutnímu místu na Svatém Hostýně. Areál je přístupný v návštěvní době shodné s provozní dobou městského hřbitova.
Jan P. Štěpánek, 14.5. 2009
historie

Šlechtický hřbitov potomků slavného generála a polního maršála Ernsta (Arnošta) Gideona Loudona, vojevůdce císařovny Marie Teresie, nechal vybudovat v r. 1894 majitel bystřického panství, svobodný pán Arnošt (Ernst) Loudon, který byl c. a k. komořím a tajným radou ve Vídni. Spolu se svou ženou Henriettou hr. Seilernovou mají náhrobek ve střední části areálu. Hřbitovu dominuje novogotická pohřební kaple, kterou vyprojektoval pro Loudony vídeňský architekt Karel Mayereder. Interiéru kaple, jejíž interiér kupodivu není využíván jako hrobka, vévodí barevný triptych od akademického malíře Hanuše Schwaigera. Loudonové získali bystřické panství dědictvím po hrabatech Wengerských de l´Abate v roce 1804. Prvním majitelem panství se tak stal Jan Ludvík Alexander Loudon. Jeho náhrobek, stejně jako náhrobek jeho manželky Amálie rozené hraběnky z Pětikostelí (Fünfkirchenu) je možno na hřbitově také nalézt. Krom náhrobků svobodných pánů Loudonů je možno na hřbitově…  číst dále

Jan P. Štěpánek dle turistických průvodců Hostýnskem, 14.5. 2009

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

Cykloturistické mapy, Kartografie

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie
Zlínský kraj,  Kroměříž  (KM),

Místa v okolí

0.9 km 
 kostel sv. Jiljí
2.0 km 
 Slavkov pod Hostýnem
2.1 km 
 Hostýn
2.2 km 
 Hostýn
2.2 km 
 Chvalčov
2.5 km 
 Chvalčov
2.6 km 
 Chlum
4.1 km 
 Skalný
4.2 km 
 Loukov
4.4 km 
 Křídlo
4.5 km 
 Libosváry
4.7 km 
 Obřany
6.4 km 
 Kasařov
6.8 km 
 Horní Újezd
6.8 km 
 hraniční kameny
7.0 km 
 Prusinovice
7.1 km 
 kostel sv. Kateřiny
7.4 km 
 Lhotsko
7.6 km 
 zvonice
7.7 km 
 kostel sv. Havla
7.7 km 
 Dřevohostice
8.0 km 
 Dobrotice
8.1 km 
 Hrádek u Přílep
8.3 km 
 Komárno
8.4 km 
 kaple sv. Anny
8.5 km 
 Šaumburk
8.6 km 
 kaple sv. Floriána
8.6 km 
 Nový Šaumburk
8.7 km 
 Nahošovice
9.0 km 
 Všechovice
9.4 km 
 Oprostovice
9.5 km 
 Přílepy
9.5 km 
 Kostelec u Holešova
9.9 km 
 Holešov
10.0 km 
 židovský hřbitov
10.0 km 
 pivovar
10.1 km 
 morový sloup
10.1 km 
 Šachova synagoga
10.1 km 
 Rajnochovice
10.4 km 
 Šišma
10.5 km 
 Domaželice
10.8 km 
 Lukov
10.9 km 
 smírčí kříž
11.1 km 
 Hradčany
11.2 km 
 Čechy
11.2 km 
 Hradiště
11.2 km 
 kostel sv. Floriána
11.3 km 
 Kostelec u Holešova
11.4 km 
 Kladníky
11.8 km 
 Malhotice
11.8 km 
 Loučka
11.9 km 
 Tusculum
11.9 km 
 kostel sv. Josefa
12.0 km 
 kostel sv. Mikuláše
12.1 km 
 Rymice
12.1 km 
 Malhotice
12.2 km 
 Kladníky
12.4 km 
 Pavlovice u Přerova
12.5 km 
 Rymice
12.5 km 
 Rymice
12.5 km 
 Žeranovice
12.6 km 
 kostel sv. Vavřince
12.7 km 
 Prusy
12.7 km 
 Pavlovice u Přerova
12.9 km 
 Podolí
13.1 km 
 Žeranovice
13.2 km 
 Hlinsko
13.2 km 
 Kelč
13.3 km 
 ZOO Zlín-Lešná
13.3 km 
 Lešná
13.5 km 
 Količín
13.6 km 
 Želatovice
13.9 km 
 Hošťálková
13.9 km 
 Týn nad Bečvou
14.1 km 
 evangelický kostel
14.1 km 
 Helfštýn
14.3 km 
 Přestavlky
14.5 km 
 Přestavlky
14.6 km 
 Dobrčice
14.9 km 
 Štulbach
14.9 km 
 Švédské šance
14.9 km 
 Štípa
15.0 km 
 Ústí
15.0 km 
 Rybáře
15.0 km 
 Janůvka
15.2 km 
 mlýnský náhon
15.4 km 
 Skalička
15.8 km 
 Skalička
16.0 km 
 Floriánská kašna
16.0 km 
 kaple sv. Josefa
16.0 km 
 synagoga
16.0 km 
 Lipník nad Bečvou
16.1 km 
 obecní špitál
16.1 km 
 kaple sv. Rocha
16.1 km 
 radnice
16.1 km 
 mariánský sloup
16.2 km 
 zvonice
16.2 km 
 městské opevnění
16.3 km 
 kaple sv. Petra
16.6 km 
 Kurovice
16.6 km 
 Kladeruby
16.7 km 
 kostel sv. Kunhuty
17.6 km 
 Prosenice
19.6 km 
 Veselíčko
20.0 km 
 Hustopeče nad Bečvou
20.4 km 
 Hustopeče nad Bečvou
Základní informace místa
ID místa: 7314
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 14.5.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

kostel sv. Víta

kostel sv. Víta

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.
Jihočeský kraj  Český Krumlov 
kostel sv. Prokopa

kostel sv. Prokopa

Historie kostela sahá za rok 1546. Pstaven v gotickém stylu okolo r. 1546 na místě starší stavby. V roce 1773 byl kostel přestavěn do barokní podoby. Dominantou kostela je hranolová věž s cibulovou střechou a barokní vstupní brána.
Středočeský kraj  Mladá Boleslav 
mariánský sloup

mariánský sloup

Na místě původní sochy sv. Václava ve středu náměstí postaven 1682 mariánský sloup, doplněný r. 1764 čtyřmi sochami světců, kolem balustráda s reliéfy českých patronů z r. 1882 v nárožích. Sochy nahrazeny kopiemi, ostatní části vyčištěny.
Středočeský kraj  Kolín 
kostel sv. Matouše

kostel sv. Matouše

Pozdně barokní kostel sv. Matouše pochází z konce 18. století. Vystavěn byl na místě původního románského kostela pocházejícího z 13. stol. Na stěnách kostela se dochovalo devět starých náhrobků rodu Zápských z konce 16. století.
Ústecký kraj  Litoměřice 

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama