Spytihněv

Podle názvu lze usuzovat, že hradisko snad nechal vybudovat kníže Břetislav I. a pojmenoval jej po synovi Spytihněvu II., nebo jej založil až později samotný Spytihněv II. Někdy se uvažuje o vzniku hradiště již za Spytihněva I. v době pádu Velké Moravy. Opevněný areál byl zničen požárem na konci 12. století. Hradisko bylo chráněno vodními toky, příkopem a valem s dřevěnou konstrukcí, z něhož se dochoval pouze východní obloukový úsek o délce asi 180 m. Jelikož je zde terén pozměněn značnými regulačními úpravami toku řeky Moravy, není znám původní půdorys ani rozsah hradiska. Na lokalitu poprvé upozornil v roce 1899 I. L. Červinka, který provedl také první výkopy. Při regulaci řeky Moravy v 30. letech 20. století, kdy došlo k napřímení toku, byly při výkopu nového koryta objeveny zbytky románského kostela spojovaného se zmínkou k roku 1131. Podle průběhu příkopu, viditelného leteckým průzkumem, B. Novotný stanovil hradiště jako ovál o délce asi 500 m a šířce asi 350 m. To by znamenalo, že nalezený kostel stál mimo opevněnou plochu severozápadním směrem snad na bývalém předhradí či předpolí a v prostoru uvnitř opevnění stál nejstarší kostel zcela zaniklý erozivním působením řeky. Z indikační skici z roku 1827 se však zdá, že hradisko bylo větší a zaujímalo celý prostor ohybu původního toku řeky Moravy. B. Novotný provedl také průzkum dochovaného hliněného valu, kde nalezl pozůstatky spálené dřevěné a kamenné konstrukce.