© Michal Weinberger, 05/2013
Zbytky štítové zdi a k ní navazující fragment válcové věže nejsou zdaleka jedinou zachovanou zděnou částí. Na severu jádra lze ještě nalézt nepatrné zbytky stěny paláce, která ještě před nedávnou dobou měla délku 10 m a stála do výše druhého patra. Při těžbě dřeva však byla zničena, což mimo jiné svědčí o bezohlednosti lesních dělníků. Větší fragmenty zdí neznámého objektu či hradby lze nalézt také na východní straně v horní části jádra. Zřejmě jde o amatérský výkop poměrně velkého rozsahu.
Na strategickém místě nad dnešní obcí Střílky vybudoval brumovský kastelán Smil z Obřan, zakladatel cisterciáckého kláštera, v první polovině 13. století hrad, který střežil důležitou obchodní cestu přes Chřiby a současně i právo držitele nad lesy. Smil z Obřan se připomíná jako jeho držitel v letech 1261-1273. Později se staly Střílky markraběcím sídlem; v r. 1321 je zastavil Jan Lucemburský Jindřichu z Lipé. Syn dalšího majitele, Alberta z Tovačova, Ctibor z Cimburka prodal hrad v r. 1358 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Delší dobu jej pak vlastnili Hechtové z Rosic s výjimkou husitských válek, kdy i král Zikmund si při odevzdávání Moravy markraběti Albrechtovi v r. 1423 vymínil střílecké zboží pro sebe. V r. 1460 doba vlády Hechtů končí a panství přešlo na jejich příbuzné, pány z Lichtenburka. Poté získali hrad páni z Ojnic. V té době v už ztratil význam a zpustl;… číst dále
|
Přihlášení |
