Lokomotiva 99 794 v dopravně Hammerunterwiesental
© Ivan Grisa 10/2010
Dráha začíná ve stanici Cranzahl, kde navazuje na trať Chemnitz - Vejprty (zatím sem lze o víkendech dojet z Chomutova). Členitým horským terénem směřuje k jihu, ve stanici Hammerunterwiesenthal se přibližuje na několik desítek metrů k potoku Polava/Pohlbach, který tvoří česko - saskou hranici (přechod České Hamry - Hammerunterwiesenthal). Odtud stoupá do Oberwiesenthalu, který leží v sedle mezi Klínovcem (1244 m nad mořem) a nejvyšším saským krušnohorským vrcholem Fichtelberg (1214 m nad mořem).
Všechny vlaky jsou vedeny parními lokomotivami, většina původních vagonů prošla rekonstrukcí v 70. a 90. letech 20. století, i tak dodnes umožňují jízdu na otevřených plošinách. V létě je do vlaků zařazován vyhlídkový vůz bez střechy. Informace o jízdním řádu a tarifu viz přiložený kontakt.
Saský stát od počátku 80. let 19. století budoval ve snaze o zajištění dopravní obslužnosti odlehlých regionů rozsáhlý systém železnic na rozchodu 750 mm. Volba na úzký rozchod padla kvůli snaze o snížení stavebních nákladů. ...Celkem bylo do roku 1924 postaveno více než 560 km těchto drah. Dvě z nich byly později přestavěny na normální rozchod 1435 mm, většina zanikla v 60.–80. letech 20. století, dodnes se dochovalo šest tratí o celkové délce přibližně 120 km. Trať Cranzahl - Oberwiesenthal byla postavena v letech 1894–97. Provoz byl slavnostně zahájen 19. 7. 1897. Kromě osobní dopravy měla pro obce pod Fichtelbergem význam především doprava nákladů. Od roku 1899 nebylo nutno v Cranzahlu všechno zboží překládat, protože byla zavedena doprava nákladních vozů rozchodu 1435 mm na podvalnících (od roku 1906 na podvalových vozech). Od počátku provozu a zejména po I. světové válce rostl význam dráhy pro dopravu turistů do klimatických lázní Oberwiesenthal. Koncem 20. let začala obnova lokomotivního parku, která na dráhu přivedla nejsilnější saské úzkorozchodné lokomotivy řady VII K. Rozvoj masové turistiky, podporovaný fašistickým režimem, vedl k přestavbě kolejiště v Oberwiesenthalu roku 1936. Po roce 1945 dráha musela plnit úkoly spojené s těžbou uranu v saském Krušnohoří. Díky tomu sem byly dodány roku 1952 nové parní lokomotivy zdokonaleného provedení původní řady VII K, které zajišťují dopravu na trati dodnes. Od 60. let 20. století význam úzkorozchodných tratí v Sasku rozvojem automobilové dopravy klesal. Fichtelbergská dráha zaznamenala úbytek nákladní dopravy, její atraktivita pro turistický ruch ji však uchránila od zrušení. Byla vyhlášena kulturní technickou památkou tehdejší NDR. Po roce 1990 zcela zanikla nákladní doprava, od roku 1998 dráhu provozuje na základě objednávky veřejné služby soukromý dopravce, který v následujících letech provedl kompletní obnovu infrastruktury a vozidlového parku. Největší investicí byla oprava velkého ocelového mostu Hüttenbachviadukt u Oberwiesenthalu v letech 2004–2005..
|
Přihlášení |
