
Město Vracov leží 7 km jihovýchodně od Kyjova, 12 km severně od Hodonína a 25 km jihozápadně od Uherské Hradiště. Kostel svatého Vavřince se nachází v centru obce na náměstí Míru.
Vracov je od 1. ledna 1967 městem.
Další přestavbou prošel kostel počátkem 17. století, kdy byla přestavěna věž a v ní zavěšeny dva zvony. Při barokní přestavbě kostela roku 1734 bylo do chrámové lodě proraženo šest nových oken. Tehdy kostel získal zhruba podobu dochovanou do dnešních dnů. Sochařská výzdoba je dílem Ondřeje Schweigla (1735–1812). Vitráže oken pocházejí až z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem, u bočního vchodu do kostela, byla vystavěna sochařem Josefem Hladíkem roku 1943. Za kostelem, na jeho jižní straně, postavena v letech 2003–2004 moderní křížová cesta se skleněnými vitrážemi a sochou Ježíše Krista..
Rynart a Jan z Vracova koupili s Ojířem knězem kláštera Milevského asi r. 1400 nějaké dědiny u Mostku. Pozdější držitel Chval z Kolenec (asi r. 1537) tvrz, dvůr a ves Vracov Markétě z Bí lence, manželce Vácslava Ivana z Trojan, která je r. 1544 sama a r. 1553 s dcerami svými Krystynou a Englburk držela. Dotčené paní a panny prodaly Vracov r. 1553 Jindřichovi Ojířovi z Protivce a na Římově za 325 kop gr. č., od kterýchž dob držen Vracov k Římovu a Dubnému. Roku 1601 dne 27. května prodal Častolár z Dlouhévsi, poručník dětí n. Jachyma Ojíře, tvrz pustou Vracov a ves celou s mlýnem pustým ve vsi a druhým mlýnem pod Omlenicí řečeným Chodců Jindřichovi Sudkovi z Dluhé za 1450 kop míš. Roku 1628 seděl „v Bracově“ Jan Kryštof Sudek z Dluhé, jenž toho roku ke katolictví přestoupil; týž byl Vracov dostal za svůj díl. Bratr a dědic jeho Jan seděním na Omlenici a Cártli prodal r. 1650 dne 28. února tvrz Vracov s pivovárem a příslušenstvím Lvovi Kolichreiterovi z Kolichreitu a ve Lhotce za 2000 kop míš. Později přikoupen Vracov k Omleničce a dvůr lidem rozprodán.