kostel sv. Martina

Ve 20. století byla proložena příčnou lodí od uherskohradišťského architekta Dominika Feye. Původní hranolová věž v západním průčelí má od roku 1806 cibulovou střechu, dnes pokrytou měděným plechem. Vnitřní zařízení kostela je barokní a pozdější. Hlavní oltář doplňuje cenná kopie obrazu sv. Martina od Anthonise van Dycka (1599-1641), kterou pořídil malíř Karel Žádník (1847-1923). Boční oltáře Panny Marie a Jana Nepomuckého jsou dílem brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla (1735-1812). Soubor jedenácti obrazů jezuitského malíře Ignáce Raaba (1715-1787) pochází ze starého velehradského kláštera. Do zdi chrámové lodi je zasazeno sedm náhrobků se znaky Zástřizlů a Petřvaldů. Tyto náhrobky pocházejí z někdejšího českobratrského sboru, později kaple sv. Alžběty stojící u hřbitova. Kostel má čtyři zvony z let 1519, 1680, 1686 a 1737. V kostele byly původně varhany z roku 1825 od Jana Nepomuka Ignáce Staudingera (1780-1843), ty však byly roku 1930 přeneseny do kaple sv. Barbory na Buchlově. Nové varhany do kostela postavil roku 1930 varhanář Matěj Strmiska z Uherského Hradiště..

Martina zde vznikla již někdy v 13. století. První zpráva o patronátu pochází z roku 1398. Patronátní právo farnosti patřilo místním zemanům či vladykům a od roku 1540 majitelům buchlovického panství. Kostel byl původně pravděpodobně dřevěný. Nynější raně barokní zděný kostel byl vystavěn na místě původní stavby v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl. To dokládá nápis vytesaný nad vchodem. Roku 1644 byl kostel vysvěcen olomouckým světícím biskupem Karasem. Téměř 300 let nebyl chrám výrazněji opravován a zůstal ve své původní podobě. Až v letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye z Uherského Hradiště. Dne 18. června 1922 chrám po dostavbě znovu vysvětil olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. V interiéru je hlavní oltář s obrazem sv. Martina a boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Ve zdi chrámové lodě jsou zasazeny náhrobky majitelů panství Zástřizlů a Petřvaldů. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony, které výjimečně přežily období obou světových válek. Jen pátý zvonek, zvaný pozdvihovánek, zmizel za II. světové války. U kostela stojí sochy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Petra a Pavla z roku 1748 pocházející ze svatopetrského dómu v Brně. Roku 1908 je koupil Leopold II. Berchtold, když byly sňaty z průčelí při jeho regotizaci. Sochy pocházejí z dílny olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera. U kostela byla v roce 1672 postavena fara, před ní je socha sv. Floriána. Na přelomu 20. a 21. století proběhla rekonstrukce chrámu, který je dodnes je ve správě římskokatolické farnosti Buchlovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR..