Žeravice

Ti zde zřejmě někdy koncem 14. století založili také tvrz, která je poprvé zmiňována v roce 1412. Za česko-uherských válek byla poškozena, ale později opět opravena. V roce 1481 ves získali Ojničtí z Ojnic. V 90. letech 15. století za Tasa z Ojnic byla k Žeravicím připojena část vsi do té doby náležející ke Střílkám. Tasův nástupce, jímž byl Jindřich Kropáč z Nevědomí a na Bzenci, si vymohl povýšení vesnice Žeravic na městečko. To se mu skutečně podařilo a Žeravice byly 14. července 1503 králem Vladislavem II. Jagelonským povýšeny. Někdy před rokem 1543 nechal Jindřich Kropáč postavit v areálu tvrze patrový renesanční zámek obdélníkového půdorysu. V roce 1574 získali statek se zámkem Nekšové z Landeka a v roce 1597 jej od nich koupil Jiří Zikmund Morkovský ze Zástřizl, držitel buchlovského panství. Žeravice však s panstvím nesplynuly úplně. Kolem roku 1800 zámeček sloužil jako ženská nemocnice a po jejím zrušení zůstal neobydlený. Horní místnosti objektu využíval velkostatek jako panskou sýpku. V přízemí bydlely rodiny pracujících ve dvoře. V majetku buchlovského velkostatku zámek zůstal až do parcelace statku v roce 1923, kdy jej odkoupila obec za 39.000 Kčs. V roce 1933 byla v přízemí budovy zřízena pošta a obecní kancelář. Horní část objektu sloužila politickým organizacím a jedna místnost byla využívána jako modlitebna československé církve. V roce 1937 byly dvě místnosti upraveny pro žňový útulek a poté přechodně sloužily jako mateřská škola. V roce 1947 byl interiér zámečku přebudován k potřebám nově zřízené újezdní měšťanské školy J. A. Komenského. V roce 1964 byla budova rozšířena přístavbou nové základní školy. Školským potřebám slouží bývalý zámeček dodnes.