
Čáslav- německy Tschaslau nebo Časlau - je město ležící v okrese Kutná Hora. Město bylo založeno v roce 1264 za vlády krále Přemysla Otakara II. Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík sv. Michala z roku 1130, který je dnes součástí kostela sv. Petra a Pavla. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V městě je nepřeberné množství památek, z nichž většinu najdete v samostatných heslech nebo pak v Seznamu památek v Čáslavi. Dopravní síť: městem procházejí silnice I/38 Jihlava - Nymburk, II/337 Uhlířské Janovice - Skuteč, II/338 Chvaletice - Ledeč nad Sázavou; z města pak I/17 do Zámrsku a II/339 do Ledče nad Sázavou. Leží na železniční trati Kolín - Havlíčkův Brod, s odbočkou Čáslav - Třemošnice. Do nádraží je i napojena vlečka z neveřejného letiště a základny taktického letectva. Ve městě zajišťuje dopravu městská hromadná doprava a s okolím jí zajišťují dálkové autobusové linky. Prochází tudy zelená turistická stezka a NS Historická Čáslav; cyklotrasy 1 - Česko-moravská, EV 4, č. 0117 a 0118.
Instalován byl 2. 12. 2021. Je to hranolový kamenný pomník s pamětní deskou. Na náměstí byl umístěn v rámci projektu: "Boží bojovníci - 600 let", díky manželům Kotasovým, Romanu Šolerovi a městu Čáslav, reprezentovanému Jiřinou Koženou, vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče. Cílem autorů projektu je upozornit na události spojené s první fází husitské revoluce (1419-1424), od první defenestrace až po smrt Jana Žižky z Trocnova. Na pamětní desce je popis událostí a nápis: "Super omnia vincit veritas" (Pravda vítězí nade vším). V kalichu je umístěn QR kód, v němž se dozvíte základní informace o této významné události. Jen pár metrů od pomníku je umístěno díky Muzejnímu a vlastivědnému spolku "Včela Čáslavská" šest panelů, na nichž je Čáslavský sněm zdokumentován; texty: doc. Martin Šandera, obrazové přílohy. dr. Filip Velímský, grafika: Mgr. Zdeněk Mazač. Tímto činem potvrdili všichni, co se na tomto díle podíleli, že platí staré známé - "Čáslav město Žižkovo"..
A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české i částečně moravské katolické šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon! Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti. Dále byla v Čáslavi jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, pokud do té doby nebude zvolen nový král. Na sněmu byli také přítomni zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za "zjevného tupitele pravd svatých" a za nehodného trůnu. Králem zvolen nebyl. Kvůli neshodám mezi radikálními a umírněnými husity a následným husitským bouřím se však záměry Čáslavského sněmu nepodařilo zcela uskutečnit..