Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.
Historie Nedachlebic hovoří o dvou tvrzích. Původní časově nedatovaná a archeologicky nepotvrzená tvrz mohla vzniknout ve 2. polovině 14. století, kdy v Nedachlebicích sídlili příslušníci nižší šlechty Boček (1349) a v letech 1366-1392 rod Kuželů. Ti obec vlastnili do roku 1492, ale poslední z nich Arnošt Kužel se psal po Žeravicích, takže tehdy již bylo tvrziště zřejmě pusté. Pozdní tvrz zaujala místo tvrze starší a pravděpodobně ji vystavěl Šťastný z Korotína, který obec i s pustým tvrzištěm získal v roce 1521. Po něm kromě jeho syna Jana na tvrzi sídlila do roku 1599 též vladycká rodina Janauerů ze Strachnova. Po připojení k uherskobrodskému panství na počátku 17. století ztratila tvrz svoji sídelní funkci a sloužila potřebám přilehlého dvora. V roce 1928 musela ustoupit potřebám školy a byla zbourána. Zanikl rovněž i panský dvůr. Po tvrzi nezůstalo ani stopy. Byla to obdélná trojprostorová budova, jejíž cihlové zdi silné jen 0,85 m svědčí o tom, že to bylo pozdní panské obydlí. Tvrz stávala na pahorku, jenž se tyčil ve svahu nad pravým břehem Lipinského potoka téměř v centru obce. Na jižní straně tvrziště je po celé jeho délce zachován svah, jenž směřuje k potoku.
Dohňanský Dušan zdroj : M. Plaček - Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí., 8.8. 2020
