Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 03/2016
Obec Žádovice (německy Schadowitz) leží v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín, 5 km východně od Kyjova. Na jejím západním okraji, u potoka Hruškovice, se nachází zemědělský areál, v jehož středu stojí nevýrazná budova bývalého zámku. Celý areál je veřejnosti nepřístupný a střeží jej ostražitý pes Kaštan. Samotný zámek tedy není turisticky atraktivní. Mnohem zajímavější je například zámek v nedalekém Kyjově, který slouží jako muzeum. Zajímavostí vinařské obce Žádovice je novodobý filiální kostel sv. Jana Nepomuckého, jehož základní kámen posvětil Svatý otec Jan Pavel II. při své návštěvě na Velehradě dne 22. dubna 1990.
Luděk Vláčil, 12.3. 2016
historie

Poprvé se Žádovice (německy Schadowitz) uvádějí v roce 1131 jako majetek spytihněvského kostela. Od druhé poloviny 12. století byly samostatným kapitulním a od počátku 14. století lenním statkem olomouckého biskupství. Jedním z prvních držitelů léna byl počátkem 14. století Vilém z Louky. Ve vsi stával zřejmě od 14. století také dvůr a tvrz, která je prvně doložena v roce 1557, kdy ji vlastnil Zikmund Prakšický ze Zástřizl. Poté ves držela rodina Ondřeje Januera ze Strachnova, od níž ji koupil Albrecht starší Sedlčanský z Choltic a na Ořechovém. Od roku 1614 držel statek Zikmund Kyčka z Velké Plužnice. Pro jeho účast na stavovském povstání mu však byl zkonfiskován. Žádovickým leníkem se poté stal Sigfríd Kryštof Breuner, po něm Hortensie Paraviciniová a od roku 1630 František Magnis. Krátce Žádovice držel i Hanuš Haugvic z Biskupic a po něm Antonín Görtz z Asteinu. Po jeho smrti je získal Jiří Stanislav Pešeta…  číst dále

Luděk Vláčil- zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku I., Hrady a zámky na Moravě A-Z na cesty 1987, http://www.soupispamatek.cz, http://www.krasnecesko.cz a další, 11.3. 2016

Půdorys místa

Dvůr a zámek (severní část objektu č. p. 1) na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1827.
© zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO), Žádovice

Místa v okolí

 Johanka
 Dolní Moštěnice
 Žeravice
 Kostelec
 Vlkoš
 kaple sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Vracov
 kaple sv. Josefa
 Kyjov
 mariánský sloup
 Vřesovice
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Bzenec
 Bohuslavice
 Domanín
 mariánský sloup
 Bzenec
 Bukovanský mlýn
 židovský hřbitov
 Milotice
 Koryčanská kaple
 Svatobořice
 socha sv. Floriána
 hradisko sv. Klimenta
 kaple sv. Václava
 Ořechov
 kostel sv. Klimenta
 Sobůlky
 hrádek v poloze Valy
 Kozel
 Kazatelna
 Haluzice
 Nechvalín
 Věteřov
 Koryčany
 Cimburk u Koryčan
 kostel sv. Vavřince
 Strážovice
 kostel sv. Anny
 Polešovické rybníky
 Váté písky
 smírčí kříž
 Smraďavka
 Jarohněvice
 Meandry Moravy
 kostel sv. Václava
 Hrádek u Snovídek
 kostel sv. Martina
 Buchlovice
 Šardice
 Střílky
 Buchlov
 Palánek
 Nemotice
 kaple sv. Barbory
 barokní hřbitov
 Střílky
 Včelíny
 Baťův kanál
 Strážnice
 Vnorovy
 Uherský Ostroh
 skanzen Strážnice
 Rohatec
 Veselí nad Moravou
 Průžkův mlýn
 sousoší Panny Marie
 židovský hřbitov
 synagoga
 synagoga
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Martina
 Bílá věž
 kostel Panny Marie
 Zástřizly
 sekvojovec obrovský
 městské opevnění
 Plže
 Újezd u Ždánic
 Nevojice
 Horní Hrádek
 hrádek u Nevojic
 Vícemilice
 Bučovice
 radnice
Základní informace místa
ID místa: 12728
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: přestavěno
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 13.3.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama