
Obec Huštěnovice se nachází na jihovýchodní Moravě v oblasti Dolňáckého Slovácka severně od Uherského Hradiště. Dominantou obce je novogotický římskokatolický farní kostel sv. Anny, stojící přibližně ve středu protáhlé návsi. U vchodu je kamenný kříž z r. 1874. Přes obec, která má asi 1000 obyvatel, prochází silnice I/55 a železniční trať 330 z Přerova do Břeclavi. Zelená turistická značka spojuje místní železniční zastávku přes centrum s kostelem a obecním muzeem a Baťův kanál.
Hladká fasáda je členěna přízemní průběžnou profilací římsy, ve vrcholu pak vyloženou profilací korunní římsy. Průčelí je členěno mělkým rizalitem věže v rozsahu jedné okenní osy. V přízemí je na osu prolomeno pravoúhlým vchodem s kamenným, plošně profilovaným portálem s lomeným obloukem a v ose nad ním pak s dvojicí pravoúhlých oken obdobného zakončení lomeným obloukem. Nad portálem je umístěna pískovcová erbovní kartuš se znakem obecní pečetě s figurou radlice a zkratkou S B N H. Na pravé straně portálu je v pískovcovém ostění zasazena kamenná deska s nápisem ve znění: „DŮM MŮJ DŮM MODLITBY JEST Občanstvo Huštěnovické vystavěti dalo 1873-1874 A POSVĚCEN 1874”. Průčelí je ukončeno otevřeným ořímsovaným lichoběžníkovým štítem, z něhož vystupuje v rozsahu zvonicového patra věž s plošným členěním lizénovými rámy, trojúhelným štítem, prolomeným v ose po jednom pravoúhlém okně zakončeném lomeným obloukem. V trojúhelných štítech zvonice jsou umístěny kruhové hodinové ciferníky. Boční fasády celkově o čtyřech okenních osách jsou členěny pravoúhlými okny zakončenými lomenými oblouky, na jižní straně na úrovni druhé osy prolomeny pravoúhlým vchodem. Kněžiště, stejně jako závěr apsidy, jsou prolomeny jedním polygonálním oknem vždy v jedné okenní ose. Objekt je kryt sedlovou střechou nad závěrem zvalbenou, věž pak jehlancovou helmicí na pravoúhlých trojúhelnících, ve vrcholu s makovicí a latinským křížem. Vnitřní prostory jsou sklenuty v prostoru síně podvěží jedním polem placky, v obdélné lodi pak třemi poli placek mezi pasy, dosedajících na pilastry bez patek s římsovou deskovou hlavicí. Kněžiště je zaklenuto jedním polem placky. Sakristie na severní straně je klenuta jedním polem placky s mělkou nikou ve východní stěně. Přístavek na jižní straně s jedním polem placky se otevírá do kněžiště jedním širokým půlkruhovým obloukem. Na západní straně v prostoru lodě se nachází dřevěná kruchta na dvojici dřevěných sloupů s geometrickou deskovou hlavicí. Pod kruchtou je umístěna hluboká nika střídavě sloužící jako Boží hrob a místo pro vystavení betléma. V interiéru se dochovala plošná polychromie a původní kamenná dlažba. Varhany pro kostel zhotovil r. 1924 Matěj Strmiska, varhanář z Uherského Hradiště..
Od 80. let 18. století stávala na návsi pouze zděná zvonice. V roce 1828 byla v její blízkosti postavena kaple sv. Anny. Dne 26. července 1873 došlo k slavnostnímu položení základního kamene a k jeho posvěcení P. Františkem Michalským z Uherského Hradiště. Novogotický kostel sv. Anny vznikl v místech původní, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu prováděl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. Podle nápisu na portálu lze soudit, že hrubá stavba byla zřejmě hotová již v roce 1874. Práce na kostele však pokračovaly ještě další tři roky. Dne 10. července 1876 byla dokončena stavba věže a 14. října 1876 byl dokončen hlavní oltář sv. Anny, který zhotovil řezbář Antonín Čuba z Přerova. Dne 8. dubna 1877 byly slavnostně zavěšeny na věž zvony ulité ve Vídni a posvěcené světícím biskupem Angererem. Byly pojmenovány: "Anna, Maria", "Cyril a Metoděj" a umíráček "Jindřich". K slavnostnímu vysvěcení kostela došlo 26. července 1877 velehradským děkanem P. Josefem Vykydalem. Huštěnovice vždy spadaly do farnosti Uherské Hradiště. Teprve v roce 1908 došlo ke stavbě fary. Dne 30. července 1910 byla zřízena prozatímní duchovní správa. Samostatná římskokatolická farnost Huštěnovice vznikla až v roce 1915. Varhany pro kostel zhotovil roce 1924 varhanář Matěj Strmiska z Uherského Hradiště. V roce 1930 byly na kostelní věž nainstalovány věžní hodiny od Antonína Konečného z Jestřabic u Kyjova. Pro svou uměleckou a architektonickou hodnotu byl kostel sv. Anny v roce 1995 prohlášen za kulturní památku ČR. V současnosti jsou v kostele slouženy mše jak římskokatolickým i řeckokatolickým knězem..