Pohled na faru od JZ.
© Pavel Semple 09/2021
Město Hluk v okrese Uherské Hradiště má přibližně 4300 obyvatel. Nachází se v etnografické oblasti Slovácko, v podoblasti Uherskoostrožské Dolňácko. Hluk je známý svými folklorními tradicemi, především jízdou králů a Svatovavřineckými hody. Z památek je nejznámější zdejší goticko-renesanční tvrz, která stojí jižně od náměstí Komenského. Severně od náměstí stojí římskokatolický farní kostel svatého Vavřince. Před ním stojí na adrese náměstí Komenského 59 barokní fara. Do Hluku jedou autobusy z Uherského Hradiště a Uherského Brodu.
Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara stojí na konci řady domů na severní straně náměstí Komenského. Nachází se na jižním konci zdí obehnaného farního pozemku s kostelem svatého Vavřince uprostřed. ...Severní konec farního pozemku je v ulici Vyšehradská. Hlavní podélná osa fary je souběžně s náměstím orientovaná ve směru SZ-JV. Na jihovýchodní stranu fary navazuje obchodní středisko, které stojí na místě staré fary. Čelní průčelí obchodního střediska je oproti hlavnímu jihozápadnímu průčelí fary zasunuté. Obě delší průčelí fary jsou pětiosé, krátké severozápadní průčelí je tříosé. Vysoká valbová střecha je souběžná s náměstím. Je krytá bobrovkami. Uprostřed vystupuje ze hřbetu střechy široký komín. Ve střední ose hlavního průčelí je obdélný vstup s moderními dveřmi a nadsvětlíkem. Do zapuštěných jednokřídlých dveří vede pětice moderních vysunutých schodů se zábradlím na pravé straně. Po stranách vstupu stojí volně v záhonu dvojice ozdobných kamenných váz. Nad vstupem visí na zdi kartuše s erbem rodu Lichtensteinů s knížecí korunou a řetězem řádu zlatého rouna. Průčelí fary člení podezdívka, pásová kordonová římsa a profilovaná korunní římsa. Kordonová římsa chybí pouze v bočním jihovýchodním průčelí, kde původně stála stará fara. Ve středu zadního severovýchodního průčelí je mělký obdélný rizalit se třemi okenními osami. Ve střední ose je obdélný vchod do fary se zapuštěnými dveřmi a nadsvětlíkem. Obdélná okna fary jsou v líci zdiva. Mají mělké rýhou naznačené šambrány. Okno v přízemí na západní straně zadního vchodu je slepé. Taktéž obě krajní okna v přízemí bočního severozápadního průčelí jsou slepá. V nejvýchodnější ose zadního průčelí je v přízemí pouze malé obdélné okénko. Interiér přízemí je uprostřed rozdělen příčnou chodbou. Na její východní straně je schodiště. Místnosti v přízemí mají fabionové stropy, místnosti v patře jsou plochostropé..
Barokní fara byla postavena v letech 1783–1784, v době působení faráře Františka Stárka (ve funkci 1780–1809). Ten na stavbu přispěl částkou 1 000 zlatých. ...Předchůdcem fary bylo jednoduché slámou kryté stavení, jehož chatrný stav je uveden ve farní kronice. Pod podlahou staré fary byl objeven veliký otvor, na nějž navazovala podzemní chodba. Hlučané se v neklidných válečných dobách skrývali před nájezdníky pod zemí. Všechny objevené skrýše byly následně zasypané. Nová fara byla postavena vedle staré fary. Donátory stavby byli Lichtensteinové, čemuž nasvědčuje jejich erbovní kartuše na zdi nad vchodem. V roce 1922 byla fara opravena. V roce 1933 byla do fary a do kostela zavedena elektřina. Elektrifikace stála 9 000 Kč. Náklady uhradil farář Karel Vratislav Fidelis Namyslov (ve funkci 1914–1938). Od roku 1958 je fara na seznamu kulturních památek. Stará přízemní fara stála do roku 1970, kdy byla spolu s hospodářskými budovami a přilehlými pozemky prodána na stavbu obchodního střediska. Během působení faráře Pavla Zíbala (ve funkci 1990–1995) byla fara v roce 1994 opravena za pomoci městského úřadu v Hluku a ročníku 1944. V roce 1997 dostala novou střešní krytinu..
