
Hradiska (též hradiště) byla předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna taková lokalita se nacházela asi 2 km jihozápadním směrem od středu obce Roštín na ostrožnovitém výběžku nad údolím Roštínského potoka na západním okraji Chřibů v nadmořské výšce cca 400-420 metrů v lokalitě příznačně zvané "Hradisko".
Na Hradisko se dostanete z obce Roštín kolem koupaliště, kde se dá zaparkovat, starého kina a lurdské jeskyně, kam půjdete po zelené turistické stezce až na neznačenou pěšinu odbočující doleva. Pěšinou budete pokračovat do svahu na vrchol, kde se nacházelo hradisko. Pokud budete pokračovat po zelené, dostanete se na rozcestí Pod Brdem. Na vrcholu Brdo (587 m n. m.) se nacházelo další hradisko a dnes zde stojí i rozhledna. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Hradisko mělo nepravidelný oválný půdorys o rozměrech os 200 až 250 metrů a rozlohu asi 1,9 hektaru. Na nejpřístupnější východní straně se dodnes nachází pozůstatek mohutného, 4 metru vysokého valu. Na dalším obvodu je val již téměř nepatrný a na západní straně není patrný vůbec. Na západní straně byl před valem ještě vnější příkop. Po zbytku obvodu byly vyhloubeny dva vnější příkopy. V literatuře bylo hradiště publikováno v roce 1933 K. Hanákem, který uvádí, že v jihozápadní části lokality provedl J. Skutil a J. Böhm sondážní průzkum fortifikace. Při výkopech měl být získán materiál z období slezské fáze kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové a z platěnické kultury z doby halštatské. V roce 1940 lokalitu popsal a zakreslil A. Knorr. V místě výkopu z třicátých let provedl v roce 1986 nový průzkum V. Dohnal, který zjistil, že mohutná hradba s dřevěnou a kamennou konstrukcí vznikla ve dvou fázích. Nálezy z místa jsou uloženy ve sbírkách muzeí v Uherském Hradišti, Kroměříži a Olomouci..