
Strž v pískovcových skalách severovýchodně od vyhlídkové skály Jehla mezi Českou Kamenicí a Lískou je opředena pověstmi o tajných mších katolíků v letech 1515–1614, kdy zdejší panství vlastnily protestantské vrchnosti a naopak tajných evangelických bohoslužbách po Bílé hoře. Tyto pověsti jsou však doloženy až z první poloviny 19. století. Roku 1867 zde bylo upraveno místo pro pobožnosti, doplněné roku 1887 barokními sochami, přenesenými sem z jiných lokalit. Bylo součástí přírodního parku, zřízeného v okolí skalní vyhlídky Jehla. Po roce 1945 došlo k devastaci místa. Až roku 1993 bylo znovu vyčištěno, opatřeno novou pamětní deskou s vyobrazením někdejšího oltáře. Později byla osazena i torsa barokních soch, datovaných do let 1718 a 1765.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.